Společná vízová politika EU a právo na odvolání proti zamítnutí žádosti o vízum

Abstract

Tato práce se zabývá právním rozborem pravidel společné vízové politiky EU. Vízová politika je pojednána z hlediska historického vývoje a svého zařazení v schengenském acquis. Práce následně analyzuje důležité instituty vízové politiky včetně typologie víz a výjimek z vízové povinnosti, vízové reciprocity, vízové facilitace a procesů vízové liberalizace. Kriticky jsou rozebrány jednotlivé fáze vízového procesu se zvláštním důrazem na otázku existence subjektivního práva na vydání víza a práva na odvolání. Předmětem rozboru jsou zejména úprava nařízení vízového kodexu, nařízení č. 539/2001 a související judikatura Soudního dvora. Pro ilustraci implementace do národního práva a posouzení požadavků teorie na parametry správního řízení a správního rozhodnutí je citována i právní úprava České republiky a judikatura jejích vyšších soudů. Jednotlivá pravidla jsou posuzována z hlediska své legitimity, vlivu na právní jistotu subjektů, účelnosti a přiměřenosti. Jádrem práce je teze, že platné vízové acquis nezakládá vázané subjektivní právo na vízum a rozhodnutí o zamítnutí žádosti o vízum nevyžaduje soudní přezkum. Žadateli není zaručeno vydání víza, ale spravedlivý proces směřující k jeho vydání, nebo nevydání. Avšak ani taxativnost důvodů zamítnutí nutně neimplikuje vznik subjektivního práva na udělení...

This thesis deals with a description and analysis of the EU law and policy on Schengen visas. The EU visa policy is analysed in its historical development and its place in the framework of Schengen acquis. Separately, important visa policy measures are analysed including the typology of visas, exceptions from visa obligation, visa reciprocity, visa facilitation and processes of visa liberalisation. Different phases of the visa procedure are studied with focus on the questions whether there is a right to be issued a Schengen visa when the conditions are met and the right of appeal. The relevant legislation subject to analysis is above all the Visa Code, the regulation on visa lists and the relevant jurisprudence of the Court of Justice. By way of illustration, the implementation in the Czech legal order is used and jurisprudence of the Czech higher courts is quoted to show to what extent the EU visa procedure and visa refusal matches the requirements of the administrative law theory on the administrative procedure and decision in general. The relevant rules are assessed as to the extent they match with principles of legitimacy, influence of legal certainty, effectiveness and proportionality. The core of the work is a hypothesis that current EU visa rules do not establish a right to a visa when the...