Některé aspekty patofyziologie makrovaskulárních komplikací u diabetiků 2. typu a jejich uplatnění v praxi

Abstract

Pacienti s diabetem 2. typu a dalšími rizikovými faktory (dyslipidémie, mikroalbuminurie) mají vysoké riziko asymptomatického kardiovaskulárního onemocnění. Pozitivní mikroalbuminurie ve skupině asymptomatických diabetiků 2. typu byla prokázána u 11,6% pacientů a u všech se vyskytla různě závažná forma kardiovaskulárních onemocnění. Dysfunkce endotelu, aktivní zánětlivý proces v cévní stěně, poruchy lipidového spektra, porucha reverzního transportu cholesterolu se podílejí na akceleraci aterosklerotického procesu u diabetiků 2. typu. Vysoká hladina zánětlivého markeru hs-CRP 3,053±2,668 mg/l přetrvávající ve studovaném souboru i přes zavedenou terapii poukazuje na nutnost systematického a trvalého aktivního terapeutického přístupu k diabetikům 2. typu s rizikovými faktory. Statisticky významný vztah dlouhodobé kompenzace diabetu dle HbA1c a parametrů transientní ischemické dilatace levé komory (TID) u těchto pacientů dokumentuje riziko hyperglykémie pro pseudodilataci levé komory srdeční způsobenou difuzní subendokardiální ischemií (p=0,035). Aktivní přístup k těmto rizikovým pacientům jak po stránce diagnostiky (zátěžové EKG, zátěžový SPECT myokardu), tak po stránce terapie, může podstatně ovlivnit jejich další kvalitu života a životní prognózu.