Křest kněžny Olgy z hlediska byzantských misií

Abstract

Křest a návštěvu kněžny Olgy tedy není možné jednoznačně chápat jako součást christianizační politiky Konstantinopole. Většina autorů, z jejichž děl jsem při psaní této práce čerpala, umisťuje křest kněžny Olgy do Konstantinopole. Pokud tedy ke křtu opravdu došlo v centru byzantské říše, je možné jej chápat jako "pasivní" misii, tedy že úsilí vzešlo nikoli ze strany byzantského panovníka, ale z podnětu kyjevské kněžny. Byzanc pak misií a christianizace využívala pro své diplomatické zájmy, a proto je z byzantského pohledu křest kněžny Olgy možné vnímat spíše jako projev obratné zahraniční politiky. Není možné zcela s jistotou říci, zdali bylo cílem kněžny Olgy při její návštěvě v Konstantinopoli vyjednat zřízení samostatné církevní organizace anebo navázání úzkých politických vztahů, které by byly potvrzeny sňatkem byzantské princezny se Svjatoslavem, popřípadě obojí. V konečném důsledku však křest jako takový nepřinesl ve své podstatě Kyjevské Rusi žádný dlouhodobější výsledek. K šíření christianizace nedošlo a neexistují žádné zprávy o tom, že by vůbec byly projeveny nějaké snahy o pokřesťanšťování na území Kyjevské Rusi v této době. Křest kněžny Olgy, ať již k němu došlo v Kyjevu či Konstantinopoli, je spíše možné vnímat jako projev sílícího vlivu té části kyjevské elity, která již dříve přijala...