Divizní generál Ondřej Mézl - Andrej Gak a jeho působení v letech druhé světové války

Abstract

Ondřej Mézl was born on 2nd Dec. 1887 in Klopotovice in Moravia. First World War he entered in austrian-hungarian uniform on front in Galizien, where he was in April 1915 captured. After campaign in Dobrudja in formation of 1st Serbian voluntary division he was allowed to enter Czechoslovak forces. He was appointed as commander of scout unit in 6th shooting regiment. He fought bravely in the battle of Bachmač and later in struggles of Russian Civil War. He returned from Siberia in 1921 as Lieut.-Col. and continued military carreer. Smooth carreer was supported by being military attaché in Belgrade from 1925 to 1928. In 1931 he became Brig. Gen. and in 1936 Lieut. Gen. During Munich crisis in Autumn 1938 he commanded military area in the eastern Slovakia. After German occupation he joined underground army, but was soon forced to escape. In exile he at first became military comissioneer in Belgrade and later chief of military mission in Jerusalem. There he has his the most important impact for Czechoslovak army in WWII. He helped to build an succesfull unit and in 1943 he moved to London to Czechoslovak mission with SHAEF. In this prestigeous position he stayed practically until end of war. After war he was soon send to pension and after communist turnover in Feb. 1948 he exiled for the last times. He moved...

Ondřej Mézl se narodil 2.12.1887 v Klopotovicích u Prostějova. Po nedokončených studiích a kurzu pro jednoroční dobrovolníky se krátce živil v civilním povolání. Do první světové války narukoval v 24. zeměbran. pluku a odešel na frontu do Haliče, kde se 7.4. ocitl v ruském zajetí. Brzy se přihlásil do legií, ale po průtazích z ruské strany vstoupil do 1. srbské dobrovolnické divize, s níž bojoval v Dobrudži. V roce 1917 konečně přešel do čs. vojska. Stal se velitelem oddílu pěších rozvědčíků 6. čs. stř. pluku "Hanáckého", s nímž se vyznamenal u Bachmače i později ve střetech ruské občanské války. Z Ruska se vrátil v roce 1921 v hodnosti pplk. a funkci zástupce velitele pluku. Plynulá kariéra pokračovala i mezi válkami. V letech 1925-28 působil jako vojenský attaché v Bělehradě a po návratu absolvoval kurz pro vyšší velitele. V roce 1931 se stal brigádním a v roce 1936 divizním generálem. Na podzim 1938 velel hraniční oblasti XVI. na východním Slovensku. Po zániku ČSR se vrátil do Brna, kde se zapojil do Obrany národa, ale ještě v roce 1939 byl donucen vlast opustit. V exilu se stal nejdříve voj. zmocněncem pro Balkán. Od srpna 1940 působil v Palestině, kde ve funkci velitele čs. vojenské mise řešil bezprostřední obtíže spojené se vznikem čs. jednotky. Do jeho pole působnosti spadalo především jednání s...