Protiraketová základna USA v České republice

Abstract

The aim of thesis "The antimissile base in the Czech Republic" is to introduce the decision making process concerning a radar base, which would be located in Brdy, Czech Republic. Interpretation of this process was based on media monitoring and collected data from public opinion surveys through theoretical concept of risk society by Ulrich Beck. The whole discussion about the military base is emotional and therefore confusing. The base should serve as a protection from the risk of a rocket aggression, nevertheless, on the other hand it is viewed as a source for another threats eg. public are defining base like possible target from unknown potential enemy i.a. like source of harmful X-rate too etc. Because this manufactured risks are product o f human activity, there is a huge potential to assess the level of risk that is being produced, or that is about to be produced. As it is the destiny of the Risk society to multiply threats. Under these circumstances the merit of the discussion has blured definitely. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

V současné diskuzi sociální diferenciace životních stylů a vkusu lze rozeznat dvě základní teoretické pozice. Homologická teorie odvozená z myšlení Pierra Bourdieu předpokládá velký překryv mezi společenskou hierarchií a hierarchií kulturní spotřeby. Naopak úvahy postmodemích autorů jako je Beck či Bauman hovoří o procesu individualizace, který do značné míry oslabuje vztah mezí sociálním postavením jednotlivce a jeho životním stylem. Autor se v této práci snaží posoudit empirickou věrohodnost těchto antagonistických pozic. Z marketingových dat o spotřebních preferencích MML 2004 konstruuje typologii životních stylů české populace. Za pomocí multinomické logistické regrese zjišťuje míru ovlivnění těchto typů sociodemografickými charakteristikami respondentů. Ukazuje, že vzdělání a příjem respondentů diferencuje jejich životní styl. Zdaleka se ale nejedná 0 nejdůležitější determinantu. Fáze životního cyklu má na respondentův životní styl větší vliv než obě socioekonomické charakteristiky dohromady. Stejně tak je do značné míry odlišný od ostatních životní styl Pražanů, a to 1 při kontrole příjmu a vzdělání. Na základě analyzovaných dat tedy nelze přijmout postmoderní představu individualizace. Ani úzkou souvislost sociálního postavení a životního stylu předpokládanou homologickou teorií ale nelze potvrdit....