Zur Sprache und Topik in der Migrationsliteratur am Beispiel von Libuše Moníková, Herta Müller, Emine Sevgi Özdamar und Feridun Zaimoglu

Abstract

V nekolika poslednich letech se v nemecky mluvicich zemich rozvinul smer tzv. "Migrationsli tera tur" (dale migracni li tera tura) . Ackoliv v sedmdesatych letech vychazel ze starsiho fenomenu tzv. "Gastarbei ter li teratur", navazuje na ni dnes j iz jen velmi volne. Lze ho zhruba charakterizovat jako proud zastoupeny vetsinove zenskjlmi autorkami, ktere ve sve tvorbe tematicky a topologicky propojuji nemecky mluvici zeme a svou puvodni domovinu. Autori v teto kategorii byli dosud rozdelovani podle zeme puvodu, materskeho jazyka nebo tematiky, kterou se zabYvaji. Autorka textu povazuje v navaznosti na prace Immacolaty Amodeo tato kri teria za nedostacujici, zejmena proto, ze casto vedou ke splynuti kategorie migracni literatury s literaturou exilovou. Za stezejni pro migracni literaturu povazuje autorka otazku jazyka, respektive souvislosti ruznych jazyku, jejich propojovani, pienosu z jednoho jazyka do jineho, popiipade inovovanych koncepci jazyku na urovni syntakticke, semanticke i zcela obecne ieceno na koncepcni urovni mysleni. Jednotlive slovo nebo slovni spojeni byva ve svem nemeckem a cizojazycnem kontextu iniciatorem a zakladnim kamenem I prozaicke i basnicke tvorby autoru. Soustiedenim na jazyk jako I zprostiedkovatele a tvurce reality se literatura "migrantu" odlisuje od li tera tury exilove nebo...