Perfektum latinských sloves prandere a cenare

Abstract

Tato práce se zabývá perfektem sloves prandeo (prandere) a ceno (cenare). Poskytuje přehled informací o perfektu těchto sloves v dílech antických latinských gramatiků i v moderní literatuře. Při pojednávání o teoretických aspektech této problematiky se práce dotýká problematiky kategorií aspektu a slovesného rodu v latině. Práce se rovněž zabývá interpretací výskytů perfekta sloves prandeo a ceno v dochovaných latinských textech. Hlavním výsledkem našeho zkoumání je zjištění, že aktivní participia pransus a cenatus není možné považovat za výjimečné případy.

This thesis deals with the perfect tense of the Latin verbs prandeo (prandere) and ceno (cenare). It presents an overview of the information about the perfect tense of these verbs contained in the works of ancient Latin grammarians and in modern literature. While dealing with the theoretical aspects of this issue, the thesis touches on the issue of the categories of aspect and voice in Latin. The thesis also deals with the interpretation of the instances of the perfect tense of the verbs prandeo and ceno in extant Latin texts. The main result of our investigation is the finding that the active participles pransus and cenatus cannot be regarded as exceptional cases.