Vývojové tendence ve variaci substantivní flexe v karvinské běžné mluvě

Abstract

Práce se zaměřuje na variující tvary substantiv v běžné mluvě obyvatel Karviné. Na základě předchozí literatury o jmenné deklinaci na slezském území ve spojení s vlastními zkušenostmi rodilé mluvčí bylo pro analýzu vybráno několik variujících morfologických jevů, a to tvrdé skloňování u měkkých substantivních vzorů v singuláru (muž/muža, moři/mořu, růže/růža) a unifikace plurálových tvarů, zejména v dativu, lokálu a instrumentálu (dativ na -am, lokál na -ach, instrumentál na -ami/-ama). K výzkumu byly použity 3 techniky sběru dat: kratší sociolingvistický rozhovor, který poskytl obecný vhled do mluvy vybraných mluvčích a sloužil ke zjištění potřebných demografických informací; řízená orální elicitace, kde byli účastníci výzkumu předem připravenými otázkami směřováni k užívání zkoumaných morfologických jevů; a on-line dotazník, který přinesl informace o vědomých představách užívání zkoumaných jevů, což bude konfrontováno s informacemi z předchozích dvou technik sběru dat, rozhovoru a elicitace. Cílem práce je popsat určitý vývoj jazyka na území Karviné, a to na základě srovnání mladší generace (15-20 let) a starší generace (65+ let) v kombinaci s vlivem frekvence používání slov vybraných pro řízenou elicitaci na užívání variantních tvarů.

The work focuses on the varying forms of nouns in the common speech of the inhabitants of Karviná. Based on the previous literature on nominal declension in Silesian territory in conjunction with the native speaker's own experience, several varying morphological phenomena were selected for analysis, namely hard declension of soft noun patterns in the singular (muž/muža, moři/mořu, růže/růža) and unification of plural forms, especially in dative, locative and instrumental (dative to -am, locative to -ach, instrumental to -ami / -ama). Three data collection techniques were used for the research: a shorter sociolinguistic interview, which provided a general insight into the speech of selected speakers and served to find out the necessary demographic information; controlled oral elicitation, where the participants of the research were directed by prepared questions to the use of the investigated morphological phenomena; and an online questionnaire that provided information on conscious notions of the use of the studied phenomena, which will be confronted with information from the previous two techniques of data collection, interview and elicitation. The aim of this work is to describe a certain development of language in Karviná, based on a comparison of the younger generation (15-20 years) and older...