The impacts of financial crisis on exports of Central and East European countries

Abstract

Finanční krize, která začala v roce 2008, ovlivnila nejen finanční sektor, ale i zbytek ekonomik mnoha zemí světa. Země střední a východní Evropy (SVE) zažily především negativní externí poptávkový šok. Tato dizertace analyzuje, zda exporty zemí SVE odpovídají změnám HDP a zda finanční krize měla na obchod zemí SVE dlouhodobé dopady. Analýza využívá data za období 2000-2018 za 12 zemí SVE v roli exportérů a celkem 198 importérů. Je založena na strukturálním gravitačním modelu využívajícím Baier & Bergstrandovu (2009) "Bonus Vetus" metodu doplněnou o roční dummy proměnné a vybrané párové dummies pro vybrané páry zemí. Výsledky v první řadě ukazují, že v souladu se základní logikou gravitačních modelů jsou vzdálenost a HDP vývozců a dovozců významnými determinantami exportů. Výsledky dále ukazují na přítomnost dalších efektů, tj. že obchod se během krize změnil více, než by odpovídalo čistě změnám HDP. Dummy proměnné vztažené k citlivosti na HDP a k úrovňovému efektu ukazují na dlouhodobé dopady krize na obchod. Pokud jde o další vlivy, členství v EU a přítomnost plovoucího kurzu může exportům napomoci, zatímco vliv členství v Eurozóně byl nevýznamný. Kvůli přítomnosti trvalejších efektů dále analyzujeme data na sektorové úrovni. Dopady se týkaly všech sektorů, ale příčiny a velikost se lišily. I...

Finanční krize, která začala v roce 2008, ovlivnila nejen finanční sektor, ale i zbytek ekonomik mnoha zemí světa. Země střední a východní Evropy (SVE) zažily především negativní externí poptávkový šok. Tato dizertace analyzuje, zda exporty zemí SVE odpovídají změnám HDP a zda finanční krize měla na obchod zemí SVE dlouhodobé dopady. Analýza využívá data za období 2000-2018 za 12 zemí SVE v roli exportérů a celkem 198 importérů. Je založena na strukturálním gravitačním modelu využívajícím Baier & Bergstrandovu (2009) "Bonus Vetus" metodu doplněnou o roční dummy proměnné a vybrané párové dummies pro vybrané páry zemí. Výsledky v první řadě ukazují, že v souladu se základní logikou gravitačních modelů jsou vzdálenost a HDP vývozců a dovozců významnými determinantami exportů. Výsledky dále ukazují na přítomnost dalších efektů, tj. že obchod se během krize změnil více, než by odpovídalo čistě změnám HDP. Dummy proměnné vztažené k citlivosti na HDP a k úrovňovému efektu ukazují na dlouhodobé dopady krize na obchod. Pokud jde o další vlivy, členství v EU a přítomnost plovoucího kurzu může exportům napomoci, zatímco vliv členství v Eurozóně byl nevýznamný. Kvůli přítomnosti trvalejších efektů dále analyzujeme data na sektorové úrovni. Dopady se týkaly všech sektorů, ale příčiny a velikost se lišily. I...