(Post)Modern Inferno: Flann O'Brien's The Third Policeman between modern and medieval netherworlds

Abstract

Tématem této diplomové práce je interpretace románu irského spisovatele Flanna O'Briena The Third Policeman (v českém překladu Ondřeje Pilného Třetí strážník). Analýza se zaměřuje na motiv zásvětí / pekla, do něhož je uvržen vypravěč a zároveň protagonista tohoto textu. Tato práce se soustřeďuje na analogie mezi O'Brienovym dílem a nejznámějším "průvodcem zásvětím" v literární historii, tedy Dantovou Komedií. Cílem práce je ukázat, jakým způsobem O'Brienův román vstupuje do složitého "dialogu" s křesťanskou eschatologickou doktrínou, v němž se konstantně střídají polohy parodie a afirmace, jejíchž výslednicí je pak komplexní reprezentace Pekla "sub specie temporis nostri".

I have discussed earlier Noman's hallucinatory experience of "woodenness" spreading across his whole body - "a dry timber poison killing me" (119). It provides another stage in the consistently allegorical construction of the motif. Noman's moment of enlightenment, the possibility of the discovery of an allegorical meaning, is of course immediately distorted by the fact that Noman is already dead and - if his dwelling-place is hell - there is no possibility of further degradation, he is all "wood" by now. "Woodenness" he correctly associates with death, yet as always he misses the point as it is primarily a "spiritual" death that is signalized here.