Potřeba opory u matek, kterým zemřelo dítě

Abstract

The aim of this work is to find out if mothers who lost their child will need any social support from their friends and families. If the mothers find that there is not enough support within their family and friends they will need to turn to the professional social support. This work has been divided into several main parts. The short introduction is followed by theoretic part, all this information had been gained from the professional literature and internet. This chapter is ended by comparing chances of support for mourning parents in the Czech Republic versus Great Britain. The practical part is theoretic piece of knowledge which has been compared to the reality of parents who have lost their child. The part of this is also materials which I gain from four mothers and the psychologist who works with there mothers who have lost their child. The results of this work can not be generalized as I had been working with small group but the gained information show that the psychologist and mothers have the same issues which can be improved. The mothers have a strong need to talk about the death of their child. Just after the death of their child the mothers don't feel enough social support from family as a family is affected with the death as well. The last chapters are a summary of all mine findings.

Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda matky, kterým zemřelo dítě, pociéují potřebu sociální opory v okolí. Zda tuto oporu hodnotí jako dostatečnou a kde hledají zdroje sociální opory. Práci jsem rozdělila do několika hlavních statí. Po krátkém úvodu následuje obsáhlá teoretická část, v níž čerpám informace o tématu z odborné literatury a z internetu. Tato kapitola je zakončena srovnáním možností pomoci, které se v současné době nabízejí truchlícím rodičům v České republice a Velké Británii. V praktické části jsem se snažila ověřit, jak teoretické poznatky korespondují se zkušenostmi matek, které ztratily své dítě. Předkládám zde materiály, které jsem získala při rozhovorech se čtyřmi matkami a psycholožkou, která pracuje s truchlícími matkami. Vzhledem k malému počtu zkoumaných osob nelze výsledky rozhovorů zobecňovat. Získané informace však mohou naznačovat směr dalšího zaměření pozornosti, protože výpovědi matek i psycholožky se shodují v několika hlavních bodech. Respondentky pocitují potřebu o smrti dítěte mluvit. Matky dále hodnotí jako nedostatečnou především sociální oporu ze strany nejbližších osob (rodina je ztrátou také příliš zasažena), a to v době krátce po smrti dítěte. V závěrečných kapitolách se nad výsledky zamýšlím, hodnotím je a shrnuji celou diplomovou práci.