Svět objektivních věd a přirozený svět v pozdním díle Edmunda Husserla

Abstract

Tématem práce je zmapovat vztah objektivních věd a přirozeného světa na základě intencionálně dějinného přístupu pozdního Husserla. Po stanovení základních definic obou pojmů a předvedení dvou argumentů, kterými Husserl vyvrací objektivismus, následuje deskripce problému založení vědy u Galileo Galileie, jeho předpokladů a důsledků. Myšlenka matematické přírody zakládající novověkou fyziku ukazuje nutnost krátkého objasnění vzniku geometrie a filosofie jako dvou motivujících útvarů smyslu a důležitost pojmu "apriori přirozeného světa". V následující části se věnuji pojetí dějin, jež provedené analýzy předpokládají, a roli jazyka při sedimentaci smyslu. V kritické diskuzi je dále poukázáno na nejasný pojem teleologie rozumu a nebezpečí záměny abstraktně pojatého apriori přirozeného světa s celkovým výkladem světa. V závěru práce jsou shrnuty hlavní rysy přirozeného světa a vědy, diskutováno pojetí vědy v rámci distinkce instrumentalismu a vědeckého realismu a načrtnuta nová vědeckost, jež má podle Husserla adekvátně naplnit ideu sebeurčení lidstva z rozumu.

The subject of this work is to map the relation between natural sciences and lifeworld on the ground of intentional-historical approach of late Husserl. The description of the problem of Galileo Galilei's foundation of science, its preconditions und consequences follows after an assignment of the main definitions and demonstrating of both arguments which Husserl uses to disprove objectivism. The idea of the mathematical nature establishing the modern physics indicates the necessity of brief clarification of the origin of geometry and philosophy as two motivating sense formations and the importance of the notion of "life-world apriori". In the following part I examine the notion of history which is a precondition of performed analyzes and the role of language in the process of sedimentation of sense. Critical discussion shows the ambiguous notion of the teleology of reason and the danger of confusion of an abstract understood life-world apriori with an overall interpretation of world. The main features of the life-world, the notion of science in the discussion between instrumentalism and science realism and Husserl's new scientism which should accomplish the idea of rational determination of mankind are summed up at the end of the work.