Principy ochrany životního prostředí a jejich uplatňování v mezinárodním, evropském komunitárním a českém právu

Abstract

Úvodní část je věnována obecnému výkladu pojmu právního principu, stanovení výchozí definice a její zdůvodnění, závěrem je uvedena typologie principů. V této práci tedy pojednávám o principech jako vůdčích myšlenkách právního odvětví , které se vyznačuj í vysokou mírou obecnosti a tvoří rámec právní úpravy. Mají stěžejní nenahraditelný význam pro tvorbu, interpretaci i aplikaci práva. Principy hrají v právu klíčovou roli na všech úrovních: mezinárodní, evropské i národní, české. Představují nenahraditelnou pomůcku při tvorbě nejen právních norem, ale i nezávazných dokumentů, jenž mají obrovský význam zejména v mezinárodním právu životního prostředí , které svými požadavky mnohdy koliduje s tradičně pojímanou státní suverenitou i s ekonomickými zájmy států, a proto s e společný mezi státní konsenzus nutný pro přijetí norem "hard law" čas to nepodaří nalézt. Dále se zaměřuj i již na právo životního prostředí a třídím jeho principy podle míry jejich obecnosti do dvou hlavních kategorií na principy obecné (tedy takové, které mají dopad i na jiná právní odvětví než právo životního prostředí ; dále je ještě člením na nezměněné a modifikované) a specifické, jež jsou formovány specifičností předmětu práva životního prostředí, jímž je regulace lidských vztahů při ochraně životního prostředí . Tyto se pak rozpadají...