Explaining the Kosovo's recognition and its withdrawal

Abstract

Tato práce je zaměřena především na uznání Kosovo, jeho následné stažení a nalezení faktorů ovlivňující oba dva tyto činy. Ve snaze identifikovat tyto faktory je nejprve představeno teoretické a historické pozadí, mimo jiné také debata mezi deklaratorní a konstitutivní teorií, krátká historie Kosova a existující vysvětlení jak pro uznání, tak pro oduznání. Mimo navázání na předchozí literaturu je nově rozlišováno mezi vnitřními a vnějšími faktory (od)uznání, přičemž to první je spojeno s charakteristikou země samotné, zatímco to druhé s vlivem ostatních států. Následně je provedena kvantitativní analýza s uznáním jako závislou proměnnou a s jednotlivými faktory představující závislé proměnné. A poté jsou v podobě deskriptivní analýzy prezentovány tři případy oduznání, Surinam, Palau a Ghana. Výsledky ukazují, že jak vnitřní, tak vnější faktory mají na uznání stejný vliv. Konkrétně náboženská pouta (procento muslimů, nebo pravoslavných), ekonomické bohatství a vliv ostatních států, ať už následováním jejich příkladu (shoda v hlasování s USA ve VS OSN), nebo skrz aliance (členství v NATO) se ukázala jako obzvláště významná. Zranitelnost, regulace náboženství a etnická pouta taktéž hrají roli. Naproti tomu na vnitřní dynamice, zejména na změnách ve vládě, záleží v případě oduznání méně než na vnějších...

This thesis is focused mainly on the recognition of Kosovo, its subsequent withdrawal and finding factors influencing both of these acts. In order to identify them, it firstly introduces the theoretical and historical background, inter alia the debate between declaratory and constitutive theory, the brief history of Kosovo and existing explanations for both recognition and derecognition. Apart from building on previous literature, it develops a new distinction, between internal and external factors of (de)recognition, the former being connected with the characteristics of the country itself, whereas the latter with the influences of other states. Secondly, it conducts a quantitative analysis including recognition as a dependent variable and the individual factors representing independent variables. Thirdly, three cases of derecognition, Suriname, Palau and Ghana are presented in a brief descriptive analysis. The results show that both internal and external factors influence recognition to the same extent. Specifically, transnational religious ties (percentage of Muslims, or Orthodox), economic wealth and influence of other states, either by following their example (voting coincidence with the USA in the UNGA), or through alliances (membership in NATO) proved as highly significant, with domestic...