Sovětsko-německé vztahy 1933-1939

Abstract

Bakalářská práce analyzuje vývoj a jednotlivé aspekty zahraniční politiky SSSR vůči Německu ve vymezeném období 1933-1939. Bakalářská práce je koncipována především s orientací na sovětskou stranu této problematiky, význam sovětsko-německé spolupráce a podepsání paktu Molotov-Ribbentrop pro sovětskou politiku. Práce má za úkol zjistit, co zapříčinilo odmítnutí sovětským diktátorem sblížení s Francií a Velkou Británií proti Hitlerovi, a proč se místo toho bylo rozhodnuto pro přeorientování politické směrnice SSSR na uzavření spojenecké dohody s Třetí říší. Zároveň si autorka práce klade otázku, co znamenala kádrová výměna lidového komisaře zahraničních věcí M. Litvinova za V. Molotova a jak to ovlivnilo jednání SSSR se západními mocnostmi. Hlavní část práce je věnována jednáním Sovětského svazu s Anglií a Francií a následnému podepsání paktu Molotov-Ribbentrop mezi SSSR a Německem. V závěru jsou zhodnoceny důvody přeorientování kurzu zahraniční politiky, jež mělo sovětské vedení.

This bachelor thesis examines the development and individual aspects of the foreign policy of the USSR towards Germany in the defined period 1933-1939. The bachelor thesis is conceived primarily focusing on the Soviet side of this issue, the importance of Soviet- German cooperation, and the signing of the Molotov-Ribbentrop Pact for the Soviets. The aim of this work is to find out what caused Stalin's rejection of the possibility of rapprochement with France and Great Britain against Hitler and reorient the political direction of the USSR in order to reach an agreement with the Third Reich. At the same time, the thesis raises the question of what the dismissal of the People's Commissar for Foreign Affairs M. Litvinov and his replacement with V. Molotov meant and how it affected the USSR's negotiations with the Western powers. The main part of the thesis is devoted to the Soviet Union's negotiations with Great Britain and France and the subsequent signing of the Molotov-Ribbentrop Pact between the USSR and Germany. In conclusion, the motives of the Soviet leader to reorient the foreign policy course are evaluated.