Suppressing violence or promoting destabilization? Analysis of Principal-Agent relationships to achieve different goals: Cases of Iran and Israel

Abstract

Teorie zástupné války (proxy warfare) si zejména od počátku konfliktu v Sýrii získává stále větší pozornost širší veřejnosti, ale i akademické obce. Tento fenomén však není úplně nový. Cílem této diplomové práce je popsat vybrané proxy vztahy na Blízkém Východě a analyzovat je z pohledu motivace aktérů a managementu těchto vztahů. Pro dosažení tohoto cíle aplikujeme analýzu vztahu principal-agent, která nám k tomu poskytuje dostatečný prostor. Tento přístup je aplikován na třech případových studiích zvolených pro tuto práci. V první případové studii zkoumáme vztah hnutí Hizballáh s Iránem. V tomto případě jsou cíle a zájmy obou aktérů do značné míry totožné, tudíž je v tomto případě navázání principal-agent vztahu jednodušší než v jiných případech. Ve druhé případové studii se zaměřujeme na vztah Izraele s hnutím Hamás. Tento případ je zajímavý tím, že zájmy obou aktérů jsou na první pohled protichůdné. Proč by tedy měly obě strany navázat jakýkoliv typ proxy vztahu? Je to možné, pokud jdou deklarované/ideologické cíle a zájmy stranou a oba aktéři najdou alespoň jeden společný, pragmatický cíl. Poslední případová studie nahlíží na hnutí Hamás jako hybridního agenta. Hybridního proto, že je v principal-agent vztahu se dvěma znepřátelenými aktéry (Irán, Izrael). Podstata těchto dvou vztahů je však...

Nowadays, the theory of proxy warfare receives more and more attention. However, it is not an entirely new phenomenon. Recent conflicts in Syria and Yemen got proxy warfare to the forefront of academic and public interest. This thesis aims to describe the existing proxy relationships in the area of the Middle East and analyze those relations from the perspectives of an actor's motivation to forge such a relationship and management of the proxy. The principal-agent (p-a) analysis is the approach that allows us to do that. We apply this approach to three case studies. In the first case study, we analyze the principal-agent relationship between Iran and Hezbollah. In this relationship, we can observe a high alignment of interests, and therefore it should be a textbook example of the p-a relationship. In the second case study, we focus on the relationship between Israel and Hamas. However, it may seem like there is no possibility these two actors will cooperate in any sense. We described that if "declared interests" (ideology) are put aside, both principal and agent can find a common pragmatic interest enabling them to establish the p-a relationship. The third case study analyzes Hamas as a hybrid actor, suggesting that one agent (Hamas) can be in the principal- agent relationship with two hostile...