Surviving the Good Life: Cruel Optimism of the American Dream in Modern American Drama

Abstract

1 Summary Since the end of the Second World War, the United States has witnessed attrition of the American Dream. However, despite a significant decrease in available opportunities, fantasies of the good life, traditionally associated with the Dream, continue to dominate the public imagination even now. The thesis explores this paradox through the conceptual framework introduced by Lauren Berlant in her 2011 cultural study Cruel Optimism. Like fellow affect theorists, Berlant holds the belief that collectively shared affective responses organize historical periods. "Cruel optimism", according to her, is one of those responses that shape the present in post-war neoliberal societies: when a crisis becomes a part of everyday reality, people tend to maintain an attachment to dysfunctional, or even threatening, conventions in order to preserve at least some possibility of "normal" existence. While Berlant looks for exemplary cases of that mostly in fiction and film, the thesis proposes modern American drama as another prolific source. After the war, playwrights turned to the individual as a "citizen", dedicating more attention to the way psychology and personal choices play the role in larger social and political issues. This general tendency makes it appropriate to look for a recurrent scenario, featuring...

1 Resumé Od konce druhé světové války jsme byli svědky postupující krize amerického snu. I přes znatelný úbytek příležitostí k seberealizaci však představy o blahobytu, které jsou tradičně spojovány s americkým snem, nepřestaly ve společnosti dominovat. Tato bakalářská práce se zabývá tímto paradoxem a využívá k tomu konceptuální rámec, představený Lauren Berlantovou v její studii z roku 2011 Krutý optimismus. Podobně jako ostatní teoretici afektu Berlantová věří, že kolektivně sdílené afektivní reakce organizují jednotlivá historická období. Krutý optimismus je podle ní jednou z odpovědí, které formují současnost v poválečných neoliberálních společnostech: když se krize stane součástí každodenní reality, lidé mají tendenci vytvořit si citovou vazbu k dysfunkčním, ba ohrožujícím konvencím, jen aby zachovali alespoň zdání, že něco jako "normální" existence je stále možné. Zatímco Berlantová hledá exemplární případy tohoto fenoménu především v literatuře a filmu, tato práce předkládá moderní americké drama jako další bohatý zdroj. Pováleční dramatikové obrátili svou pozornost na jednotlivce jakožto občana, tentokrát se však více zaměřili na to, jakou roli hrají psychologie a osobní volba v širším sociálním a politickém kontextu. Tato obecná tendence umožňuje poohlédnout se po opakujícím se scénáři, v němž se...