Filosofie naděje N. A. Berďajeva

Abstract

The Christian concept of hope is often criticised for the asceticism, renouncement, and passiveness in expecting the arrival of God's kingdom in "future time". On the contrary, the eschatology of Nikolai Berdyaev in Christian philosophy speaks about the necessary transformation of the world by the human itself, determining the arrival of God's kingdom. The aim of this thesis is to analyse the concept of hope related to the world, which is currently estranged and objectified. This approach is further looked upon in the context of similarly eschatologically-orientated Ernst Bloch's Philosophy of hope, Jürgen Moltmann's Theology of hope, and Johann Baptist Metz's Political theology. The thesis aims to evaluate the extent of the transferability of Berdyaev's thinking into current debates about the Christian philosophy of hope. Keywords: Christian philosophy, Personalism, Philosophy of hope, Philosophy of history, Christian eschatology, Political theology

Křesťanskému pojetí naděje bývá často vytýkáno, že je vůči našemu přítomnému světu asketické, rezignující a pasivně očekávající příchod Božího království v "budoucím věku". Eschatologie v křesťanské filosofii N. A. Berďajeva oproti tomu mluví o nutnosti aktivního přetváření světa člověkem, které je podmínkou příchodu Božího království. Úkolem diplomové práce je proto analýza tohoto pojetí naděje ve vztahu ke světu, který je ve stavu odcizení a objektivace, a následné vztažení do kontextu podobně eschatologicky zaměřené Filosofie naděje Ernsta Blocha, Politické teologie J. B. Metze a Teologie naděje J. Moltmanna. Práce se pokusí nahlédnout, nakolik může být Berďajevovo myšlení stále nosné i pro současné debaty o křesťanské filosofii naděje. Klíčová slova: křesťanská filosofie, personalismus, filosofie naděje, filosofie dějin, křesťanská eschatologie, politická teologie