Přípustka v korpusu Europarl: formální a kontrastivní analýza

Abstract

(English) The presented diploma thesis deals with the French concession connectors bien que, quoique, encore que, malgré que and certes-mais. The aim of the thesis was to describe their behaviour in French and to compare them with Czech. As the main classification criteria, we choose the position of the concédé and the asserté, and the finiteness of the concédé. By reason of technical arrangement of the corpus, the type of concession is described only marginally. The connectors were described on random samples from the parallel corpus Europarl. This corpus contains transcripts of the European Parliament's debates and was chosen due to the high content of argumentative structures. In the defined samples, bien que and certes-mais are very close in their function (most often is the government of finite concédés in anteposition). Another class consists of encore que and malgré que (commonly govern finite concédés in postposition). Quoique is aside, because it prefers on our samples non-finite concédés in postposition. And thus, the conjunction connectors, which are often referred to as synonymous, exhibit different behavior in terms of the factors described. More generally, the anteposition of concédés emphasizes the validity of the concessive implication, while its postposition stresses the concessive...

(česky) Předkládaná diplomová práce se zabývá francouzskými přípustkovými konektory bien que, quoique, encore que, malgré que a certes-mais. Cílem práce byl popis jejich chování ve francouzštině a následné porovnání s češtinou. Za hlavní klasifikační kritéria volíme pozici concédé vůči asserté a finitnost concédé. Další důležité kritérium - typ přípustky - je z technických důvodů popisováno pouze okrajově. Konektory byly popsány na náhodných vzorcích pocházejících z paralelního korpusu Europarl. Tento korpus obsahuje přepisy debat Evropského parlamentu a byl zvolen díky vysokému obsahu argumentačních struktur. Bylo zjištěno, že ve vymezených vlastnostech jsou si blízké konektory bien que a certes-mais (regují nejčastěji finitní concédé v antepozici), další třídu tvoří encore que a malgré que (regují nejčastěji finitní concédé v postpozici) a stranou stojí quoique, které na analyzovaných vzorcích preferuje postponovaná nefinitní concédé. Zejména spojkové konektory, které bývají uváděny jako synonymní, vykazují tedy z hlediska popisovaných faktorů rozdílné chování. Obecněji lze říci, že antepozice concédé zdůrazňuje platnost přípustkové implikace, zatímco jeho postpozice prominuje přípustkovou konjunkci a je zpravidla komentářové povahy. Kontrastivní analýza ukázala, že struktura věty (finitnost a...