Římské právo v neprávních antických památkách - Reformy státní správy za vlády císaře Augusta

Abstract

Reform of state administration during the reign of Augustus Roman law reflected in non-legal antic relics Abstract The period of the late republic and the early principate was a time of many political, social and legal changes in the history of the ancient Roman state. In a relatively short period of time, the old state institutes collapsed and were fundamentally reformed or replaced with new ones. This thesis mainly focuses on the issue of reforms in selected areas of public law, namely the areas of state administration, tax administration and financial administration. In the field of state administration, the attention is paid to the reform of the provincial order, which had to be adapted to the new constitutional order of the state in which the princeps dominated, and the beginnings of the centralized offices of the Roman Empire, which were founded by Augustus, and which, under the rule of his successors, were further formalized and expanded into highly specialized bureaucratic bodies. In the field of tax administration, attention is paid both to the difficulties of the tax system of the late republic and its comparison with the tax system of Augustus' principate, while attention is paid both to tax collection and individual newly introduced taxes in their relation to new needs of the reformed financial...

Reforma státní správy za vlády císaře Augusta Římské právo v neprávních antických památkách Abstrakt Období pozdní republiky a raného principátu bylo dobou mnoha politických, společenských i právních proměn římského státu. V relativně krátkém časovém období došlo ke zhroucení původních státně právních institutů a jejich zásadní obměně, nebo přímo nahrazení instituty novými. Tato práce se věnuje právě problematice proměn vybraných oblastí veřejného práva, a to konkrétně oblasti státní správy, daňové správy a finanční správy. V oblasti státní správy je pozornost věnována jednak reformě uspořádání provincií, které bylo třeba přizpůsobit novému ústavnímu uspořádání státu, ve kterém měl dominantní postavení princeps, a dále pak počátkům ústředních orgánů římské říše, jejichž základy položil právě Augustus ve snaze centralizovat státní správu a konsolidovat svou moc, a které se v letech vlády jeho nástupců dále jen formalizovaly a rozrůstaly do podoby značně specializovaných byrokratických orgánů. V oblasti daňové správy je pozornost věnována jak obtížím daňové soustavy pozdní republiky, tak jejímu srovnání s daňovou soustavou Augustova principátu, přičemž je pozornost věnována jak způsobu výběru daní, tak jednotlivým nově zavedeným daním ve vztahu k potřebám reformované finanční správy římské říše, která více...