Antoninský Limes: Srovnání Antoninova valu a Odenwaldsko-Neckarské sekce Hornogermánského limitu

Abstract

Despite the Limes Romanus has already been studied for more than 150 years, fundamental questions such as its construction, later modifications and primary function itself are still a matter of dynamic debate. From the historical sources it is currently known that a major role during the construction and planning of the whole system performed so called agrimensores using the simple geodetic tools like groma. Therefore, the essential role during the construction of the Limes had the direct visibility between individual sites of the future frontier. The core of this thesis is the presentation of the results of the so called viewshed analysis of individual sites on the Odenwald Limes (Germany) and on the Antonine Wall (Scotland). Based on combination of this method with results of the other spatial analyses in GIS, the nodal sites for both the surveying and operation of the Limes are detected in each studied sector. The thesis is also dealing with the distribution of the units in the landscape, terrain definition of the positioning of individual parts of the Limes as well as with the possibility of mutual signal communication between individual parts of the frontier. The main goal of the thesis is to shed a bit more light on the fundamental questions: how the Limes Romanus was supposed to operate and...

Přestože je Limes Romanus archeologicky zkoumán již téměř 150 let, jeho výstavba, postupné modifikace a funkce samotná jsou stále předmětem odborné debaty. Na základě antických pramenů lze předpokládat, že klíčovou úlohu při jeho vyměřování a výstavbě hráli tzv. agrimensores, kteří k ní používali jednoduchý geodetický nástroj zvaný groma. Z toho lze usuzovat, že prostorové vztahy mezi jednotlivými prvky limitu byly diktovány vzájemnou viditelností mezi klíčovými lokalitami na bázi přímek. Meritem prezentované práce jsou výsledky komplexní studie viditelnosti na Odenwaldském Limitu (SRN) a Antoninově valu (UK). Na jejich základě jsou v kombinaci s dalšími prostorovými analýzami v prostředí GIS určeny klíčové lokality z pohledu vyměřování limitu, které pak někdy sloužily i jako centra správy hraničního pásma. Sledovány jsou prostorové vztahy mezi vybranými lokalitami, distribuce jednotek v kontextu krajinného reliéfu a vztah jednotlivých prvků limitu ke krajinným dominantám a komunikačním uzlům (nejen) v období vlády císaře Antonine Pia v provinciích Britannia a Germania Superior. Dále jsou v práci řešena témata jako signální komunikace nebo definice krajinného umístění jednotlivých prvků limitu - věží, pevností, pevnůstek, limitních cest a lineárních bariér. Cílem prezentované práce je zasadit...