Hydromorfologický průzkum jako podklad pro návrh revitalizačních opatření vodních toků v intravilánech

Abstract

This thesis deals with hydromorphological survey using the HEM methodology (Langhammer, Hartvich 2014) and its application to the backbone streams of the Bouřlivec catchment. The aim is to determine the extent of anthropogenic modifications on these streams and their subsequent classification according to the corresponding classes of hydromorphological quality. In summary, 28,107 km of watercourses were mapped by field monitoring, which were divided into 101 morphologically unique sections. Each section was assigned a hydromorphological quality class according to the calculated hydromorphological status. In only 4,28 % of these sections, a state close to nature was stated. The remaining 95,72 % of sections show signs of anthropogenic modifications, which are evident especially in sections intersecting urban areas of towns and municipalities. The highest rate of anthropogenic modifications was identified in a total of 1,02 % of sections, which were assigned the worst class of hydromorphological quality. The sections that can be assessed as significantly modified make up to 18,24 % of the mapped area and the moderately modified sections cover 29,57 % of the area of interest. The final comparison of the two investigated streams clearly shows that the Loučenský brook significantly exceeds Bouřlivec,...

Tato práce se zabývá hydromorfologickým průzkumem pomocí metodiky HEM (Langhammer, Hartvich 2014) a její aplikací na páteřní toky povodí Bouřlivce. Cílem je určení především rozsahu antropogenních modifikací na těchto tocích a jejich následná klasifikace dle odpovídajících tříd hydromorfologické kvality. Souhrnně bylo terénním monitoringem mapováno 28,107 km vodních toků, které byly rozděleny do 101 morfologicky jedinečných úseků. Každému úseku byla dle vypočítaného hydromorfologického stavu přidělena hydromorfologická třída kvality. U pouhých 4,28 % těchto úseků byl konstatován přírodě blízký stav. Zbylých 95,72 % úseků vykazuje známky antropogenních modifikací, které jsou patrné zejména v úsecích protínající intravilány měst či obcí. Nejvyšší míra antropogenních modifikací byla identifikována u celkem 1,02 % úseků, kterým byla přiřazena nejhorší třída hydromorfologické kvality. Úseky, které lze hodnotit jako značně modifikované, tvoří 18,24 % mapované oblasti a středně modifikované úseky pokrývají 29,57 % zájmového území. Ze závěrečného porovnání obou zkoumaných toků jednoznačně vyplývá, že Loučenský potok výrazně převyšuje Bouřlivec, a to jak kvalitou hydromorfologických a ekohydrologických ukazatelů, tak i z hlediska hydrobiologie a biodiverzity. Výsledky terénního průzkumu jsou prezentovány v...