Sociomapování sociálních vztahů a adaptace žáků do třídního kolektivu

Abstract

Sociometric methods can provide early identification of problems within the social realm of a classroom and therefore contribute to a faster and more efficient solution. One of the most used sociometric tools in the Czech Republic is the Sociometric rating questionnaire (SO-RA-D; Slavíková et al., 2007). Yet it was never examined to what extent this tool can predict the risk of ongoing bullying or pupils' social maladaptation (defined here as a subjective feeling of threat, hostility, indifference/apathy, distrust, and intolerance). Moreover, it is not clear if a circular sociogram which is commonly used for visualization of results in SO-RA-D can capture elements of class structure which are important for the following intervention. For these reasons, the following work quantitatively tests out on the sample of 6 classrooms at Prague's private secondary school (n=113) the extent to which the questions used in SO-RA-D can predict social maladaptation (measured by a questionnaire B-3; Braun, 1998) and the risk of ongoing bullying (measured by questionnaire Guess who?; Kolář, 2011). At the same time, this work is testing the relative effectiveness of newly formed relational questions relative to the ones used in SO-RA-D. This work also tests the effectiveness of newly formed questions focusing on...

Sociometrické postupy mají potenciál zachytit i začínající problém ve vztazích v třídním kolektivu a tím přispět k jejímu dřívějšímu a efektivnějšímu vyřešení. Jedním z nejpoužívanějších dotazníků v České republice je Sociometricko-ratingový dotazník (tzv. SO- RA-D; Slavíková et al., 2007). Nikdy předtím ovšem nebylo rigorózně zkoumáno, nakolik otázky v tomto dotazníku dokážou v testovaném třídním kolektivu identifikovat riziko probíhající šikany nebo poruchu adaptace žáka (definovanou v této práci jako pocit subjektivního ohrožení, nepřátelství, lhostejnosti, nedůvěry a netolerance). Navíc není jasné, zda dokáže používaná vizualizace výsledků formou orbitálního sociogramu zachytit prvky struktury třídy, které jsou důležité pro následnou intervenci. Tato práce proto na 6 třídách (primy, sekundy, tercie; n=113) pražského soukromého gymnázia kvantitativně ověřuje, nakolik dokáží otázky v SO-RA-D predikovat poruchu adaptace (měřenou částí dotazníku B- 3; Braun, 1998) a riziko probíhající šikany (měřenou dotazníkem Hádej kdo?; Kolář, 2011). Tato práce zároveň testuje účinnost nově formulovaných relačních otázek na současné/chtěné kamarádství a současnou/chtěnou komunikaci. Navíc tato práce nabízí ke srovnání vizualizaci pomocí orbitálního sociogramu a tzv. sociomapování. Výsledky poukazují na rizika...