Habitatové preference a párování koexistujících západokarpatských linií blešivců druhového komplexu Gammarus fossarum

Abstract

In recent years, due to the development of molecular methods, a great level of cryptic diversity across multiple taxa was discovered. One of these groups are freshwater amphipods. Amphipods due to lower dispersal and recolonization abilities present a suitable model system for studying potential ecological interactions among genetically distant lineages during their secondary contact. In this thesis, I studied the cryptic species complex Gammarus fossarum in a contact zone of several genetically divergent lineages known from the previous research in the Vsetin region. I focused on two main questions: Firstly, whether there are preferences among individuals from different lineages for sexual partners from the same lineage rather than from the different one (i.e., I test for the potential existence of prezygotic reproduction barrier between the lineages). I tested this hypothesis by collecting pairs from natural contact zone and also (in a limited extent) by an aquarium experiment. Secondly, I tested whether these lineages differ in mesohabitat (pool versus riffle) distribution in syntopy, which may indicate competition among lineages and potential diversification of their ecological niches. Animals from nine localities (with expected contact of two lineages per locality) were examined. In more than...

V posledních letech byla díky molekulárním metodám rozkryta značná míra kryptické diverzity napříč mnoha taxony. Výjimkou nejsou ani sladkovodní různonožci (blešivci), kteří díky snížené možnosti disperze a rekolonizace představují skvělý modelový systém pro zkoumání možných ekologických interakcí mezi geneticky výrazně vzdálenými liniemi při opětovném kontaktu. Ve své práci se zabývám kryptickým druhovým komplexem Gammarus fossarum. Z předchozího výzkumu jsme věděli, že v oblasti Vsetínska dochází ke kontaktu několika vysoce divergentních linií. Tato práce se zabývá dvěma hlavními otázkami. Existuje mezi příslušníky stejné linie preference ke společnému párování (existuje prezygotická reprodukční bariera mezi liniemi)? Tuto hypotézu jsem testoval jak sběrem párů z přirozených podmínek, tak (v omezené míře) i akvarijním pokusem. Druhou hypotézou je, zda mezi liniemi v kontaktní zóně existuje tendence k obsazení odlišných mesohabitatů (tůň versus proud), což by mohlo naznačovat kompetici mezi liniemi a možnou diverzifikaci jejich ekologických nik. Výzkum probíhal na devíti lokalitách s předpokládaným výskytem vždy dvou ze tří vybraných linií. Výsledky nicméně prokázaly, že ve více jak polovině případů se jednalo o kontakt všech tří studovaných linií s jasnou dominancí jedné z nich (více jak 64 %). V...