Janovské křesťanství - termín, který je třeba opustit
Johannine christianity as a term lacking analytical potential
rigorous thesis (RECOGNIZED)

View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/121902Collections
- Kvalifikační práce [2322]
Author
Advisor
Referee
Lášek, Jan Blahoslav
Faculty / Institute
Hussite Theological Faculty
Discipline
Hussite Theology
Department
Information is unavailable
Date of defense
23. 9. 2020
Publisher
Univerzita Karlova, Husitská teologická fakultaLanguage
Czech
Grade
Pass
Keywords (Czech)
Janovské křesťanství, janovská komunita, rané křesťanství, první století, čtvrté evangelium, janovo evangelium
Keywords (English)
johannine christianity, johannine community, early christianity, first century, fourth gospel, gospel of john
Cílem textu je popřít existenci tzv. janovského proudu křesťanství, popř. janovské komunity v 1. a 2. století, a ukázat, že tento termín je zavádějící a nemá analytický potenciál pro studium raného křesťanství. V první části se zabývám způsoby konstrukcí janovského křesťanství (dvou-úrovňové čtení, aplikace sociolingvistických teorií) a argumenty, které badatelé používají k doložení jeho existence (plurál v evangeliu, postava milovaného učedníka, dvacátá první kapitola evangelia, předpoklad rozdílného autorství Janových listů a čtvrtého evangelia, recepce Janova korpusu). Ve druhé části textu nabízím vlastní metodiku zkoumání společenských formací raného křesťanství, kterou aplikuji na čtvrté evangelium a Janovy listy. Argumentuji, že kdyby nějaká janovská komunita skutečně existovala a odvozovala svou nauku a praxi z těchto pramenů, nelišila by se od většinového křesťanství, a termín "janovské křesťanství" tak postrádá analytický potenciál. Hlavním argumentem textu je, že nelze z literárních a stylistických aspektů Janova korpusu odvozovat existenci distinktivního náboženského směru.
Cílem textu je popřít existenci tzv. janovského proudu křesťanství, popř. janovské komunity v 1. a 2. století, a ukázat, že tento termín je zavádějící a nemá analytický potenciál pro studium raného křesťanství. V první části se zabývám způsoby konstrukcí janovského křesťanství (dvou-úrovňové čtení, aplikace sociolingvistických teorií) a argumenty, které badatelé používají k doložení jeho existence (plurál v evangeliu, postava milovaného učedníka, dvacátá první kapitola evangelia, předpoklad rozdílného autorství Janových listů a čtvrtého evangelia, recepce Janova korpusu). Ve druhé části textu nabízím vlastní metodiku zkoumání společenských formací raného křesťanství, kterou aplikuji na čtvrté evangelium a Janovy listy. Argumentuji, že kdyby nějaká janovská komunita skutečně existovala a odvozovala svou nauku a praxi z těchto pramenů, nelišila by se od většinového křesťanství, a termín "janovské křesťanství" tak postrádá analytický potenciál. Hlavním argumentem textu je, že nelze z literárních a stylistických aspektů Janova korpusu odvozovat existenci distinktivního náboženského směru.