Práce se zabývá vybranými návrhy na zavedení veřejnoprávní podoby penzijního fondu jako doplňku k průběžnému systému, které se objevují v českém veřejně-politickém diskurzu. Tyto návrhy podrobuje vzájemnému srovnání z hlediska parametrických rozdílů navrhovaného opatření. Na základě textové analýzy návrhů byly identifikovány dva možné způsoby alokace depozit penzijním fondem, které byly podrobeny analýze hypotetického dopadu na veřejné finance při zahrnutí státní garance nezáporného reálného výnosu. První možnost vychází z předpokladu stejných legislativních podmínek se soukromými účastnickými fondy, a spočívá v možnosti fondu investovat depozita na finančních trzích. Jako optimální se ukázala vyvážená investiční strategie, která v období 2013-2019 dokázala účastnickým fondům zajistit dostatečnou výnosnost k překonání inflace při relativně nízké míře rizika. Druhým možným způsobem alokace je smluvní financování vládních investic za úrok ve výši inflace. Na základě testu Grangerovy kauzality a vektorového modelu korekce chyb nebylo prokázáno, že by vládní investice statisticky významně ovlivňovaly budoucí hodnoty HDP v dlouhém období. Z hlediska míry rizika zvýšeného deficitu veřejných financí se tak pro případný státní fond jako optimální jeví vyvážená investiční strategie při alokaci prostředků na...