Cross-border public procurement

Abstract

Možnost dodavatelů ucházet se o veřejné zakázky ve všech členských zemích Evropské unie je neoddělitelnou součástí Evropského jednotného trhu. V zájmu podpory přeshraničního zadávání dochází v posledních letech ke snaze o snižování administrativních překážek - především prostřednictvím implementace prvků elektronického zadávání. Ukazuje se, že dopad těchto opatření je spíše omezený. Elektronizace zadávání zvýšila celkové množství obdržených nabídek, ale počet zakázek zadaných zahraničním dodavatelům zůstává stabilní. Tato práce se dále snaží hledat znaky případného protekcionismu domácího trhu veřejných zakázek. Ačkoli nebyly zjištěny žádné příklady přímých ochranných opatření, byla zjištěna významná souvislost mezi nízkou mírou přeshraničně zadaných zakázek a obdobím vstupu do Evropské unie, kdy nejnižší míry přeshraničního zadávání vykazovaly země připojené nejpozději.

The ability to bid for public contracts over the national borders is an inherent part of European Single market. In recent years, there have been efforts to further increase the rates of cross-border tendering by mitigating the administrative obstacles in the process - primarily the implementation of electronic procurement. In this thesis we found out that the effect of this measure is rather limited - evidence suggests that it led to increase in total number of bids, but the rate of cross- border awards remained stable, as well as a cross-border bidding. Furthermore, the fixed effects of European Union member states are analyzed to examine any evidences of domestic protection. The results suggest that the countries who joined the European Union in the last accession waves show the lowest rates of cross-border awards. However, no examples of direct domestic protection have been discovered.