Fotodynamická terapie a diagnostika v dermatologii

Abstract

Background Based on news about hypericin (HYP) as a potent photosensitizer with promising photobiological activities, we decided to try it as a topically applied photosensitizer in photodynamic therapy (PDT). Objective The aim of this single-centre, prospective study was to investigate the effectiveness of topical HYP-PDT treatment for non melanoma skin cancer. Methods The study was carried out on 34 patients (20 male and 14 women in the 32 to 83 years age range) with actinic keratoses (AK), basal cell carcinoma (BCC) and Bowen's disease. The patients were treated once a week with HYP in a glycerol solution and a red light dose of 75 J/cm2 for 6 weeks on average. Results The percentage of complete clinical response was 50% for AKs, 24% in patients with superficial BCC and 40% in patients with Bowen's disease. Complete clinical response did not occur in the group with nodular BCCs. A complete histological response rate was found out in 12% of patients with superficial BCCs and 80% in the patients with Bowen's disease. No control biopsies were performed after the treatment of AKs. All patients complained of burning and pain sensations during irradiation. Conclusion The topical HYP-PDT is a promising treatment for non melanoma skin cancer although the results of our study were less successful in...

Hlavním cílem naší studie byla snaha o nalezení a ověření ekonomicky příznivějšího fotosenzibilizátoru, a to hypericinu v glycerinovém roztoku, ve fotodynamické terapii a diagnostice některých kožních onemocnění a porovnání jeho účinnosti s nejčastěji používaným fotosenzibilizátorem, a to 20% 5-aminolevulovou kyselinou v gelu. Ve studii byla účinnost hypericinu jako lokálně aplikovaného fotosenzibilizátoru o něco nižší ve srovnání s použitou 20% 5-aminolevulovou kyselinou. To bylo velice pravděpodobně způsobeno jeho větší molekulovou hmotností, a tím i menším průnikem do nádorové tkáně. K ověření, zda právě nevhodný způsob lokální aplikace hypericinu byl důvodem nižšího počtu vyléčených projevů, je zapotřebí dalších studií porovnávajících jeho účinnost při odlišných způsobech aplikace (např. intralezionální, liposomy, pomocí elektr. pole aj.). Na základě dat získaných z literatury je hypericin stále řazen mezi fotosenzibilizátory se slibným terapeutickým účinkem. Jeho výroba by jistě byla podstatně levnější a snažší, než je tomu u derivátů porfyrinů. Naše studie také potvrdila, že lze zaznamenat přítomnost hypericinu objektivně pomocí remitenční (reflexní) spektrofotometrie. Pozorovali jsme i skutečnost , že průběh křivek se liší mezi jednotlivými diagnózami. Lze říci, že jde o vedlejší, ale možná důležité...