Člověk ve světle vědy

Abstract

Práce se věnuje pojetí vědy ve vrcholném a pozdním myšlení Friedricha Nietzscheho v kontextu jeho chápání člověka, lidského světa a možnosti jejich vědeckého poznání. Problematiku vědy a obecně poznání klade do souvislosti s významnými motivy Nietzschova myšlení: problémy morálky, přehodnocení všech hodnot, pozice "mimo dobro a zlo", lidské svobody, tělesnosti, motivem nadčlověka, asketickým ideálem a mnohými dalšími. Zvláštní pozornost je věnována problematice pravdivosti v kontextu Nietzschova postoje k idealismu. Klíčová slova Člověk; věda; nadčlověk; Nietzsche; morálka; poznání; pravda; omyl; intelekt; tělo; vůle k moci; pud a instinkt; vývoj; idealismus; nihilismus; amor fati; mimo dobro a zlo; svoboda; asketický ideál.

The paper thematizes the concept of science in mid- and late thinking of Friedrich Nietzsche in the context of his understanding of scientific cognition of both: human and its world. The study introduces the problem of science and cognition in general in connection with significant motives of Nietzsche's thinking: morality, the revaluation of all values, thinking and living "beyond good and evil", freedom, human body, the superhuman motive, ascetic ideals, and more. Emphasis is put on the problem of veracity in the context of Nietzsche's attitude to idealism. Keywords Human; Superhuman; Nietzsche; Moral Philosophy; Cognition; Truth; Error; Intelect; Body; The Will to Power; Drive and Instinct; Evolution; Idealism; Nihilism; Amor fati; Beyond Good and Evil; Freedom; Ascetic ideals