Show simple item record

Eseje z behaviorální ekonomie
dc.contributor.advisorBauer, Michal
dc.creatorVuletić Ćugalj, Danijela
dc.date.accessioned2020-12-09T11:01:10Z
dc.date.available2020-12-09T11:01:10Z
dc.date.issued2020
dc.identifier.urihttp://hdl.handle.net/20.500.11956/120587
dc.description.abstractV prvním článku práce zkoumám vliv upomínek a formulací použitých k vyvolání empatie a altruistických motivů na ochotu darovat krev. Provedla jsem randomizovaný experiment v reálném prostředí s 3236 dárci krve z Bosny a Hercegoviny a testovala efektivitu způsobu formulace dopisů žádajících o darování krve. Dále jsem testovala účinnost samotného dopisu, který sloužil jako upomínka důležitosti darovat krev. Základní skupina neobdržela žádný dopis. Dalších sedm skupin dostalo dopisy, které se lišily formulací cíle darovat krev - zda byla identifikována konkrétní "oběť" - a pohlavím "oběti". Zjistila jsem, že upomínka o potřebě darování krve v podobě jednoduchého dopisu zvyšuje pravděpodobnost darování krve o 6,44 procentního bodu (62 %) ve srovnání se základní skupinou, což naznačuje, že upomínky jsou nákladově efektivní nástroj. Zároveň jsem zjistila, že formulace dopisu má relativně malý účinek. Druhý článek předkládá první důkaz existence genderově založeného zvýhodňování při dárcovství krve v situacích, kdy je v sázce lidský život. Provádím terénní experiment s dárci krve z Bosny a Hercegoviny. Při experimentu exogenně manipuluji se signalizací pohlaví příjemce krve přidáním jeho/jejího jména a fotografie k dopisu s žádostí o darování krve. Motivována publikacemi o identitě testuji vliv sdílené...cs_CZ
dc.description.abstractxi Abstract In the first essay, I study the effects of reminders and frames designed to invoke higher levels of empathy and altruistic motives on the willingness to donate blood. I conduct a randomized field experiment with 3,236 blood donors from Bosnia and Herzegovina to test how effective frames are when used in letters soliciting blood donation. Further, I test the effectiveness of the letter itself, which served as a specific reminder, making the need for blood more salient. My baseline group did not receive any letter, while another seven groups received letters that differed in terms of goal framing; whether a specific "victim" was identified; and the gender of a "victim". I find that a reminder of the need for blood in the form of a simple letter increases the probability of donating blood by 6.44 percentage points (62%) relative to the baseline group, suggesting that reminder letters may serve as a cost-effective policy tool. At the same time, I find that the framing of the letter had relatively little effect. The second essay provides the first evidence of the existence of gender-based favoritism in life-saving decisions to donate blood. In a field experiment with blood donors from Bosnia and Herzegovina, I exogenously manipulate the signal of a blood recipient's gender by adding his/her name and...en_US
dc.languageEnglishcs_CZ
dc.language.isoen_US
dc.publisherUniverzita Karlova, Fakulta sociálních vědcs_CZ
dc.titleEssays in Behavioral Economicsen_US
dc.typedizertační prácecs_CZ
dcterms.created2020
dcterms.dateAccepted2020-09-07
dc.description.departmentCERGEcs_CZ
dc.description.facultyFakulta sociálních vědcs_CZ
dc.description.facultyFaculty of Social Sciencesen_US
dc.identifier.repId164577
dc.title.translatedEseje z behaviorální ekonomiecs_CZ
dc.contributor.refereeLacetera, Nicola
dc.contributor.refereeMacis, Mario
dc.identifier.aleph002381806
thesis.degree.namePh.D.
thesis.degree.leveldoktorskécs_CZ
thesis.degree.disciplineEconomics and Econometricsen_US
thesis.degree.disciplineEkonomie a ekonometriecs_CZ
thesis.degree.programEkonomie a ekonometriecs_CZ
thesis.degree.programEconomics and Econometricsen_US
uk.thesis.typedizertační prácecs_CZ
uk.taxonomy.organization-csFakulta sociálních věd::CERGEcs_CZ
uk.faculty-name.csFakulta sociálních vědcs_CZ
uk.faculty-name.enFaculty of Social Sciencesen_US
uk.faculty-abbr.csFSVcs_CZ
uk.degree-discipline.csEkonomie a ekonometriecs_CZ
uk.degree-discipline.enEconomics and Econometricsen_US
uk.degree-program.csEkonomie a ekonometriecs_CZ
uk.degree-program.enEconomics and Econometricsen_US
thesis.grade.csProspěl/acs_CZ
thesis.grade.enPassen_US
uk.abstract.csV prvním článku práce zkoumám vliv upomínek a formulací použitých k vyvolání empatie a altruistických motivů na ochotu darovat krev. Provedla jsem randomizovaný experiment v reálném prostředí s 3236 dárci krve z Bosny a Hercegoviny a testovala efektivitu způsobu formulace dopisů žádajících o darování krve. Dále jsem testovala účinnost samotného dopisu, který sloužil jako upomínka důležitosti darovat krev. Základní skupina neobdržela žádný dopis. Dalších sedm skupin dostalo dopisy, které se lišily formulací cíle darovat krev - zda byla identifikována konkrétní "oběť" - a pohlavím "oběti". Zjistila jsem, že upomínka o potřebě darování krve v podobě jednoduchého dopisu zvyšuje pravděpodobnost darování krve o 6,44 procentního bodu (62 %) ve srovnání se základní skupinou, což naznačuje, že upomínky jsou nákladově efektivní nástroj. Zároveň jsem zjistila, že formulace dopisu má relativně malý účinek. Druhý článek předkládá první důkaz existence genderově založeného zvýhodňování při dárcovství krve v situacích, kdy je v sázce lidský život. Provádím terénní experiment s dárci krve z Bosny a Hercegoviny. Při experimentu exogenně manipuluji se signalizací pohlaví příjemce krve přidáním jeho/jejího jména a fotografie k dopisu s žádostí o darování krve. Motivována publikacemi o identitě testuji vliv sdílené...cs_CZ
uk.abstract.enxi Abstract In the first essay, I study the effects of reminders and frames designed to invoke higher levels of empathy and altruistic motives on the willingness to donate blood. I conduct a randomized field experiment with 3,236 blood donors from Bosnia and Herzegovina to test how effective frames are when used in letters soliciting blood donation. Further, I test the effectiveness of the letter itself, which served as a specific reminder, making the need for blood more salient. My baseline group did not receive any letter, while another seven groups received letters that differed in terms of goal framing; whether a specific "victim" was identified; and the gender of a "victim". I find that a reminder of the need for blood in the form of a simple letter increases the probability of donating blood by 6.44 percentage points (62%) relative to the baseline group, suggesting that reminder letters may serve as a cost-effective policy tool. At the same time, I find that the framing of the letter had relatively little effect. The second essay provides the first evidence of the existence of gender-based favoritism in life-saving decisions to donate blood. In a field experiment with blood donors from Bosnia and Herzegovina, I exogenously manipulate the signal of a blood recipient's gender by adding his/her name and...en_US
uk.file-availabilityV
uk.grantorUniverzita Karlova, Fakulta sociálních věd, CERGEcs_CZ
thesis.grade.codeP
uk.publication-placePrahacs_CZ
dc.identifier.lisID990023818060106986


Files in this item

Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail
Thumbnail

This item appears in the following Collection(s)

Show simple item record


© 2017 Univerzita Karlova, Ústřední knihovna, Ovocný trh 560/5, 116 36 Praha 1; email: admin-repozitar [at] cuni.cz

Za dodržení všech ustanovení autorského zákona jsou zodpovědné jednotlivé složky Univerzity Karlovy. / Each constituent part of Charles University is responsible for adherence to all provisions of the copyright law.

Upozornění / Notice: Získané informace nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora. / Any retrieved information shall not be used for any commercial purposes or claimed as results of studying, scientific or any other creative activities of any person other than the author.

DSpace software copyright © 2002-2015  DuraSpace
Theme by 
@mire NV