Problème de l'identité dans la littérature martiniquaise du XXe siècle

Abstract

Tato práce se věnuje problematice utváření autentické národní identity v současné literatuře ostrova Martinik. Jejím cílem je zmapovat vývoj konceptu identity v literárních dílech tří posledních generací martinických spisovatelů, jmenovitě v dílech Aimého Césaira, zakladetele literárního a kulturního hnutí Négritude, Édouarda Glissanta, tvůrce všeobecně společenskovědní teorie Antillanité, a v neposlední řadě v dílech Patricka Chamoiseaua a Raphaëla Confianta, kteří jsou hlavními představiteli třetí generace martinické literární tvorby 20.století, jež je známá pod názvem Créolité. Pro plné pochopení problematiky identity v martinické literatuře je však nutné být nejdříve obeznámen s reálnou společenskou situací ostrova. Martinik coby bývalá francouzská kolonie byl od 17. století rájem ekonomiky založené na systému otrokářství. Po zhruba dvě století na něj byli nepřetržitě dováženi afričtí otroci v takovém množství, že brzy začalo početně výrazně převažovat černošské, příp. míšené obyvatelstvo. Přesto evropští kolonizátoři udrželi i po zrušení otroctví roku 1848 svoje dominantní postavení na ostrově, a to jak ekonomické, tak kulturní. V oblasti kultury jim práci usnadnila politika asimilace, prosazovaná mulatskou částí populace ve snaze překonat či zcela potlačit otrokářskou minulost ostrova a jeho obyvatel,...

The document seeks to explore the problem of the (re)construction of an authentic identity in the twentieth-century Martinican literature. Outlining the everyday reality of the island, the work tries to itemize the principal traumatisms of the Martinican post-slavery society that the litterature adopts, striving to find for them the proper remedy. Moreover, analysing the concrete pieces of Aimé Césaire, Édouard Glissant and Patrick Chamoiseau, the document shows the actual evolution of the identity search in the Martinican literature as well as the cultural and literary means that the Martinican writers use to overcome finally the identity and cultural alienation of their original society, and presents at the same time the possible future developpement of the Martinican identity itself.