Pasivum a mediopasivum v současné španělštině

Abstract

Práce pojednává o pasivních konstrukcích v současné španělštině a vymezuje je vůči konstrukcím mediálním a mediopasivním. Subjektová orientace španělštiny je srovnána s jinými jazyky a je nastíněn historický vývoj pasiva do současné podoby. V teoretické části se definují dva základní druhy pasivních konstrukcí a srovnávají se z hlediska syntaktického a funkčního. Je definováno medium a mediopasivum, jeho forma a využití. Teoretické závěry ověřuje analýza korpusu sestaveného z téměř dvou tisíc konstrukcí ze současné španělštiny. Sleduje se četnost využití jednotlivých typů pasivních konstrukcí podle různých funkčních stylů, analyzují se větné členy těchto vět z morfologického a syntaktického hlediska a v praxi se ověřuje funkce tohoto slovesného rodu. Samostatně se také rozebírá výskyt media a charakteristické vlastnosti jeho základních větných členů.

The present study deals with passive and mediopassive constructions in the modern Spanish language. The subjective perspective of Spanish is compared with other languages and the evolution of passive construction is explained. In the theoretical part there are two types of the passive defined and compared from the syntactical and functional points of view. The form and meaning of medium and mediopassive construction are also delimitated. Theoretical consclusions are verified in a special corpus of almost 2000 sentences taken from modern Spanish language. The analysis is dedicated to three main issues. The first part is dedicated to the frequency of appearance of passive constructions, the second part deals with morfological and syntactical analyses of the main parts of sentence and the third part studies the function of this type of constructions. There is also a separate analysis of the frequency of appearance of medium and mediopassive constructions and also of the principal features of their main parts of sentence.