Janovské křesťanství - termín, který je třeba opustit

Abstract

Cílem textu je popřít existenci tzv. janovského proudu křesťanství, popř. janovské komunity v 1. a 2. století, a ukázat, že tento termín je zavádějící a nemá analytický potenciál pro studium raného křesťanství. V první části se zabývám způsoby konstrukcí janovského křesťanství (dvou-úrovňové čtení, aplikace sociolingvistických teorií) a argumenty, které badatelé používají k doložení jeho existence (plurál v evangeliu, postava milovaného učedníka, dvacátá první kapitola evangelia, předpoklad rozdílného autorství Janových listů a čtvrtého evangelia, recepce Janova korpusu). Ve druhé části textu nabízím vlastní metodiku zkoumání společenských formací raného křesťanství, kterou aplikuji na čtvrté evangelium a Janovy listy. Argumentuji, že kdyby nějaká janovská komunita skutečně existovala a odvozovala svou nauku a praxi z těchto pramenů, nelišila by se od většinového křesťanství, a termín "janovské křesťanství" tak postrádá analytický potenciál. Hlavním argumentem textu je, že nelze z literárních a stylistických aspektů Janova korpusu odvozovat existenci distinktivního náboženského směru.

In recent decades, most scholars have understood the Gospel of John and three letters of John as a mirror to the so-called "Johannine community"/"Johannine Christianity", whose existence is usually derived from literary and compositional aspects of Johannine corpus. In the following study I am arguing that in order for the term Johannine Christianity to be relevant and meaningful for the study of early Christianity and New Testament literature, we cannot focus on literary aspects of Johannine corpus but on a comparative work and define the term through the internal structure of religion. To be a historically relevant term, the term Johannine Christianity, therefore has to bear, in the context of the New Testament and early Christianity, distinctive doctrine, ritual practices, and institution. In the first part of this paper, I am dealing with literary and stylistic aspects of the Johannine corpus (authorship of gospel and letters, genre and 21st chapter of John's gospel, the beloved disciple, etc.) and arguing that these aspects are not a definite proof of the existence of so- called Johannine community. In the second part, I am arguing that theology, ritual practices, and institutions we find in Johannine corpus, are typical for mainstream Christianity of 1. and 2. century and therefore terms "Johannine...