Delimitace druhů u lobosních měňavek

Abstract

Lobose amoebae - amoebas that create lobopodia - are distributed among the supergroup Amoebozoa, Excavata, Rhizaria and the genus Anaeramoeba (Eukaryota incertae sedis). For their species delimitation (i.e., pinpointing boundaries between particular species), morphological features are used most often, such as the size and shape of the cell, appearance of the hyaloplasm, pseudopodia and subpseudopodia, granuloplasm with cytoplasmatic inclusions, number and size of nuclei, shape of the uroid and cysts if present. The morphological characteristics are easily documented using a light microscope. Ultrastructural features, such as the ultrastructure of nuclei and nucleoli, surface structures, and organelles, are used as well. Nowadays, species are also described and distinguished employing molecular methods, mostly analyses of the SSU rRNA and actin genes, COI barcoding, and ITS sequences, which allow detection of cryptic species. Before the sequencing era, RFLP, RAPD and isozymes methods were also used for delimitation of species. This thesis focuses on particular methods and features used for species delimitation of lobose amoebae on the basis of 125 selected species belonging to Amoebozoa (orders Acanthamoebida, Pellitida, Himatismenida, Dermamoebida, Thecamoebida, Vannellida, Dactylopodida,...

Lobosní měňavky - měňavky vytvářející lobopodie - se vyskytují napříč skupinami Amoebozoa, Excavata, Rhizaria, a v rodu Anaeramoeba s nejasným postavením. Pro jejich druhovou delimitaci (tj. vymezení hranic pro odlišení jednotlivých druhů od sebe) jsou nejčastěji používané morfologické znaky, které bylo možné dokumentovat i v minulosti, jako je velikost a tvar těla, vzhled hyalinní zóny, panožek a subpseudopodií, granuloplazma s cytoplazmatickými inkluzemi, počet a velikost jader, tvar uroidu a podoba případné cysty. Dále jsou používány znaky na ultrastruktuře, kterými jsou ultrastruktura jádra, jadérka, povrchových útvarů a organel. Díky molekulárním metodám se dnes druhy popisují a rozlišují také díky sekvenování genu pro SSU rRNA a aktin, COI barcodingu a sekvencí ITS a je tak možné odhalovat i kryptické druhy. Před sekvenováním se pro molekulární popis druhů využívalo také technik RFLP, RAPD a izozymů. Tato práce hodnotí význam jednotlivých znaků používaných pro druhovou delimitaci lobosních měňavek na příkladu vybraných 125 druhů ze skupiny Amoebozoa (řádů Acanthamoebida, Pellitida, Himatismenida, Dermamoebida, Thecamoebida, Vannellida, Dactylopodida, Squamocutida, Variopodida, Euamoebida, Leptomyxida a Echinamoebida), Heterolobosea a Anaeramoebidae. Klíčová slova: barcoding, druhová...