Etické otázky v psychoterapii: postoje, zkušenosti a rozhodování

Abstract

This thesis deals with ethics in psychotherapy. In the theoretical part, both of these disciplines are presented and I specifically mention individual ethical dilemmas that a psychotherapist may encounter during his work (dual relationships, confidentiality, respect, and d.c.), professional attitudes and resources in the decision-making of ethical dilemmas. The empirical section describes the implemented quantitative research, which maps the experiences and attitudes of 64 psychotherapists to the various ethical issues and resources they use in decision making of ethical dilemmas. Among the results of the work is the order of ethical questions according to how much psychotherapists experience them and how much non/ethical they evaluate such behavior. The questions which are ethically questionable are also presented. One of the hypotheses tested, whether the higher frequency of experience of psychotherapists leads to a more extreme assessment of the ethics of individual situation, was not supported (average correlation coefficient=0.064). On the contrary, the hypothesis that the more psychotherapists encounter a given ethically demanding situation, the more ethical their attitude towards it is supported by a moderate relationship (average correlation coefficient=0.316). Psychotherapists identified...

Tato práce se zabývá etikou v psychoterapii. V teoretické části jsou představeny oba tyto obory a specificky se zmiňuji o jednotlivých etických dilematech, se kterými se psychoterapeut během své práce může setkat (duální vztahy, mlčenlivost, respekt ad.), profesním postojům a zdrojům v rozhodování etických dilemat. Výzkumná část popisuje realizovaný kvantitativní výzkum, který mapuje zkušenosti a postoje 64 psychoterapeutů vůči různým etickým otázkám a zdroje, kterých využívají při rozhodování etických dilemat. Mezi výsledky práce patří pořadí etických otázek dle toho, nakolik je psychoterapeuti zažívají, a dle toho, jak moc ne/etické popisované chování hodnotí. Uvedeny jsou otázky, které jsou z etického hlediska sporné. Jedna z ověřovaných otázek, zdali vyšší četnost zkušenosti psychoterapeutů vede k více extrémnímu hodnocení etičnosti jednotlivých situací, podpořena nebyla (průměrný korelační koeficient=0,064). Naopak předpoklad, že čím více se psychoterapeuti s danou eticky náročnou situací setkávají, tím spíše je jejich postoj vůči ní více etický, byl podpořen středně silným vztahem (průměrný korelační koeficient=0,316). Jako téměř většinově nejvíce používaným zdrojem při rozhodování etických dilemat byly psychoterapeuty označeny vlastní etické normy (46,9 %). Výsledky byly interpretovány a...