Zemský ústav pro choromyslné v Praze-Bohnicích. Architektura a historie

Abstract

The bachelor thesis deals with the architecture and history of the large area of today's Psychiatric Hospital in Bohnice, which was built in several stages between 1905-1925, considering the personality of architect Václav Roštlapil (1856-1930), who as a prominent figure participated in some representative buildings. The introduction focuses on the outset of a new field of psychiatry in the environment of the General Hospital in the New Town in Prague and especially the origin of a new typology in architecture, which then gradually spread to wider areas of Bohemia. The thesis clarifies the circumstances of the establishment of the Mental Health Hospital in Bohnice and is based on the study of archival materials, literature and tries to analyze the sources of its appearance, looking for sources of inspiration to put the Bohnice into historical context. In this thesis the hospital in Bohnice is seen as an exceptionally well-preserved example of this typology not only in the scale of individual buildings, but especially in the scale of the entire urban arrangement with the unmistakable Genius Loci. Keywords Architecture, turn of 19th and 20th century, art noveau, historicism, mental health hospitals, Václav Roštlapil, Mental Health Hospital Bohnice

Práce se zabývá architekturou a historií rozlehlého areálu dnešní Psychiatrické nemocnice v Bohnicích, která byla postavena v několika etapách mezi lety 1905-1925, s přihlédnutím k osobnosti architekta Václava Roštlapila (1856-1930), který se jako výrazná osobnost podílel na některých reprezentativních stavbách areálu. Úvodní část je věnována zrodu nového oboru psychiatrie v prostředí Všeobecné nemocnice na Novém Městě v Praze, a především zrodu nové typologie v rámci architektury, která se pak postupně šířila do spádových oblastí Čech. Stať práce objasňuje okolnosti vzniku pražského ústavu v Bohnicích a na základě studia archivních materiálů, literatury a vlastního areálu se pokouší analyzovat prameny jeho podoby. Hledá inspirační zdroje a zasazuje bohnický areál do historických souvislostí. Psychiatrickou nemocnici v Bohnicích chápe jako výjimečně dobře dochovaný příklad této typologie nejen v měřítku jednotlivých budov, ale především v měřítku celého urbanistického uspořádání s nezaměnitelným Geniem Loci. Klíčová slova Architektura, přelom 19. a 20. století, secese, historismus, psychiatrické léčebny, Václav Roštlapil, Psychiatrická nemocnice Bohnice