Demografický vývoj malých sídel: minulost, současnost a budoucnost

Abstract

Rural depopulation is a long-standing affair, taking place in a number of advanced countries. In the European space, mass migration from the country to towns occurred for the first time in the first half of the nineteenth century. In the second half of the twentieth century, rural depopulation accelerated, but the at the beginning of the new millennium it slowed down or even came to a halt. The study wants to analyse demographic development in the smallest settlements which are most threatened by depopulation. There was a comparison of the population development at present and in the past (since the 1970s), the development in peripheral and non-peripheral (core) areas and the development in the smallest rural settlements in comparison with bigger ones. This purpose was served by the indicator "index of change in population number" for three, different development periods. For the sake of delineation of the problem areas, a use was made of further indicators of demographic nature (such as indicators of age). For every unit, they were evaluated by the "rank" method. In the end, these problem areas were compared with the typology of the country. The main finding of the study was that the fall in the population number stopped in all size groups of settlements, including the smallest ones, and in most...

Vylidňování venkova je dlouhodobý fenomén, který probíhá v řadě vyspělých zemí. V evropském prostoru poprvé dochází k masovému stěhování z venkova do měst v první polovině 19. století. Ve druhé polovině 20. století depopulace venkova zrychlila, na přelomu tisíciletí ovšem zpomalila, potažmo zastavila. Cílem práce je analýza demografického vývoje v nejmenších sídlech, které jsou depopulací nejvíce ohroženy. Byl porovnán populační vývoj v současnosti a v minulosti (od 70. let 20. stol.), vývoj v periferních a neperiferních (jádrových) oblastech a vývoj v nejmenších venkovských sídlech ve srovnání s většími sídli. K tomuto účelu posloužil ukazatel "index změny počtu obyvatel" za tři různá vývojová období. Pro vymezení problémových oblastí byly použity další ukazatele demografické povahy (mj. ukazatele věku), které byly za každou jednotku obodovány metodou "pořadí". Tyto problémové oblasti byly nakonec porovnány s typologií venkova. Hlavním zjištěním celé práce bylo, že pokles počtu obyvatel se zastavil ve všech velikostních skupinách sídel včetně těch nejmenších i ve většině periferních oblastí. Klíčová slova: depopulace venkova, demografický vývoj, periferie, problémové oblasti, typologie venkova.