Produkční, percepční a fonologické aspekty řeči v povědomí starověkých Egypťanů

Abstract

The topic of this master's thesis is the analyzis of a general conception of linguistics in ancient Egypt, with a narrow focus on the ancient Egyptians' knowledge of phonetics and phonology as well as language production and perception. These findings are compared with the information with which non-egyptological disciplines work. We analyse the ancient Egyptian material culture. This analysis also focuses on primary written records provided with the author's own translation and linguistic annotation using the Leipzig Glossing Rules. This study has a potential to help the fields outside of Egyptology better to understand the notions of ancient people's phonetic/phonological knowledge. It is clear from the sources discussed that the Egyptians considered the heart to be the seat of the speech center in today's conception, although there is evidence that they saw the connection between speech and the brain. Written sources also provide information on the categorization of hieroglyphic characters according to phonetic value, which points to the existence of segmental perception of the ancient Egyptians. However, there are no explicit mentions of vocal folds and voice formation, the essence of speech and language was seen by the Egyptians in the magical-religious sphere. Part of the thesis is a summary...

Tématem diplomové práce je zmapování obecného pojetí lingvistiky ve starověkém Egyptě, v užším smyslu pak vědomostí starověkých Egypťanů o fonetice a fonologii a o jazykové produkci a percepci. Tyto poznatky jsou porovnány s informacemi, se kterými pracují neegyptologické vědy. Předmětem analýzy je hmotná kultura starověkého Egypta, a to včetně primárních písemných pramenů, ke kterým autor práce opatřil své vlastní překlady s použitím interlineárního glosování (Leipzig Glossing Rules). Toto zpracování umožňuje neegyptologickým vědám mít kompletnější představu o foneticko-fonologických znalostech lidí ve starověku. Z diskutovaných pramenů je zřejmé, že Egypťané považovali srdce za sídlo řečového centra v dnešním pojetí, ačkoliv existují doklady pro to, že viděli spojitost mezi řečí a mozkem. Písemné prameny rovněž poskytují informace o kategorizaci hieroglyfických znaků dle fonetické hodnoty, což poukazuje na existenci segmentálního vnímání již u starověkých Egypťanů. Nicméně nemáme doloženy explicitní zmínky o hlasivkách a tvorbě hlasu, podstatu řeči a jazyka viděli Egypťané v magicko-náboženské sféře. Součástí práce je shrnutí fonologického popisu tzv. klasické (střední) egyptštiny a příslušná kapitola představuje problémy, kterým dnes čelíme při interpretaci zvukové stránky jazyka. Závěr práce se...