Age-at-death estimation of the adult skeleton: New approaches to the evaluation of senescence indicators

Abstract

Odhad věku dožití dospělých jedinců je stále velmi problematická součást odhadu biologického profilu jedince. Současné metody odhadu věku jsou schopné věk odhadovat přesně a spolehlivě pouze ve velmi širokých věkových rozmezích. Ke zlepšení této situace nepřispívá ani fakt, že jsou tyto postupy založeny většinou jen na užití jednoho kosterního indikátoru, ať jsou věkové změny hodnoceny vizuálně, či se opírají o nevhodné statistické přístupy. Disertační projekt vychází z těchto nedostatků a jeho cílem je přispět k lepšímu porozumění problematiky a především do výzkumu začlenit a otestovat nové technologie a výpočetní přístupy. Charakter disertační práce je spíše metodologický a celý výzkum byl rozdělen na tři oddělené části, čemuž odpovídá i stanovení tří hlavních cílů. Prvním cílem bylo aplikovat v multi-populačním souboru vizuálně hodnocených dat (n=941) dvou artikulačních plošek pánevní kosti různé sofistikované matematické postupy s cílem dosáhnout přesnějšího odhadu věku dožití. Výsledné hodnoty RMSE, které byly v rozmezí 12 až 14 let však o zpřesnění odhadu nevypovídají. Dále jsme se zaměřili na zhodnocení výstupů z různých skenovacích zařízení a vlivu případných odchylek v zachycení povrchu kloubní plochy pubické symfýzy na analýzy odhadu věku. Soubor 29 pánevních kostí české středověké...

Age-at-death estimation of adults is still a very difficult part of estimation of individual's biological profile. Current age estimation methods can estimate age accurately and reliably only as very broad age ranges. The fact that these approaches are mostly based on only one skeletal indicator, whose age changes are assessed visually, or are based on an inappropriate statistical approach, does not contribute to the improvement of this situation. The dissertation project is based on these shortcomings and it aims to contribute to a better understanding of the issue and to integrate and test new technologies and computational approaches in research. Given the methodological nature of this dissertation, the whole research was divided into three separate parts, which corresponds to the establishment of three main objectives. The first objective was to apply different sophisticated mathematical techniques in a multi-population database of visually evaluated data (n=941) of two articulation surfaces of os coxae to achieve a more accurate estimate of age. However, the resulting RMSE, which ranged between 12 to 14 years, do not indicate an accurate estimate. Furthermore, we focused on the evaluation of outputs from various scanning devices and we tested the influence of possible differences in captured...