Moderní mýty ve výživě a alternativním stravování

Abstract

The bachelor's thesis deals with the most common media-promoted "myths in nutrition" and aims to find out what opinion the general public has on them, whether they eat according to these myths and what arguments they base their beliefs on. The work is divided into the theoretical and practical part. The theoretical part is based on foreign articles and studies. It is divided according to basic macronutrients and alternative nutritional directions, to which specific myths relate individually. Each myth is presented and its historical sources and arguments that support the myth clarified. Subsequently, the myth is explained and refuted by documented studies and scientific articles. The practical part focuses on the general public. It took the form of a quantitative questionnaire survey and it aimed to find out whether the selected myths have their representatives among the respondents, what information sources are their opinions based on, whether they eat according to these myths and what arguments they use to support them. The evaluated questions are shown in tables and graphs and it turned out that the respondents draw their information on nutrition from 73% of the internet and social media and that they also eat according to their beliefs. However, when asking more closely about their arguments...

Bakalářská práce se zabývá nejčastějšími mediálně propagovanými "mýty ve výživě" a za cíl si klade zjistit, jaký na ně má názor laická veřejnost, zda se podle nich stravuje a na jakých argumentech staví své přesvědčení. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část vychází ze zahraničních článků a studií. Je rozdělena dle základních makroživin a alternativních výživových směrů, ke kterým se pak jednotlivě vztahují konkrétní mýty. Každý mýtus je zde představen, jsou objasněny jeho historické prameny a argumenty, které ho podporují. Následně je mýtus vysvětlen a vyvrácen pomocí doložených studií a odborných článků. Praktická část se zaměřuje na laickou veřejnost. Proběhla formou kvantitativního dotazníkového šetření a jejím cílem bylo zjistit, zda mají vybrané mýty mezi respondenty své zástupce, na jakých informačních zdrojích stojí jejich povědomí o konkrétním tvrzení, zda se podle svých názorů i stravují a jaké argumenty používají pro jejich podporu. Vyhodnocené otázky jsou znázorněny v tabulkách a grafech a vyšlo v nich najevo, že dotazovaní čerpají své informace o výživě ze 73 % z internetu a sociálních sítí a dle svých přesvědčení se i stravují. Při bližším dotazování na argumenty, které by podpořili jejich postoj k vybraným mýtům ovšem nepodali dostatečně přesvědčivé...