Pracovnělékařské služby

Abstract

This rigorous thesis deals with the institute of occupational medical services, enshrined in the legal order of the Czech Republic by Act No. 373/2011 Coll., on Specific Health Services. This Act was, together with some other acts, part of the so-called health reform and replaced the legal regulation of occupational preventive care, contained mainly in Act No. 20/1966 Coll., on Public Health Care. In spite of the fact that the Act came into effect almost eight years ago, the rules relating to the provision of occupational medical services still pose problems in practice, i.e. on the both sides of the individual employment relationship, as well as on the side of occupational medical services providers. The importance of occupational medical services and the orientation in the rights and obligations of these providers, employers and employees are underlined by the fact that the obligation to provide these services falls on all employers, regardless of their number of employees, turnover or any other parameter. In the light of the above mentioned, this thesis aims to map the legislation of occupational medical services taking into account the existing case law practice and to provide answers to some problematic questions arising from practice. For a broader context, the first part of the thesis is...

Rigorózní práce se věnuje institutu pracovnělékařských služeb, zakotvených do právního řádu České republiky zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách. Ten byl společně s některými dalšími zákony součástí tzv. zdravotnické reformy a nahradil právní úpravu závodní preventivní péče obsaženou zejména v zákoně č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. I přesto, že účinnost zákona nastala již téměř před osmi lety, dosud činí pravidla související s poskytováním pracovnělékařských služeb v praxi potíže, a to jak na obou stranách individuálního pracovněprávního vztahu, tak na straně poskytovatelů pracovnělékařských služeb. Důležitost pracovnělékařských služeb a orientace v právech a povinnostech subjektů pracovnělékařských služeb je podtržena skutečností, že povinnost tyto služby zajistit dopadá na všechny zaměstnavatele, a to bez ohledu na počet jejich zaměstnanců, obrat či jakýkoli jiný ukazatel. S ohledem na výše uvedené si tato rigorózní práce klade za cíl zmapovat právní úpravu pracovnělékařských služeb se zohledněním dosavadní judikatorní praxe a poskytnout odpovědi na některé problematické otázky vyvstávající z praxe. První část rigorózní práce je pro získání širších souvislostí věnována pracovnímu lékařství jako medicínskému oboru a historickým kořenům ochrany zdraví při práci. Druhá...