Jednostranné započítanie

Abstract

Předmětem diplomové práce je právní institut jednostranný zápočet a srovnání jeho úpravy z vícera úrovní; komparace právní úpravy v občanském a obchodním zákoníku, srovnání s úpravou českou, která v roce 2012 po rekodifikaci soukromého práva prošla zásadní změnou a tak se odchýlila od úpravy do té doby shodné se Slovenskou republikou a v neposlední řadě s návrhem společného referenčního rámce, jakožto sjednocující platformy pro konvergenci úprav soukromého práva jednotlivých členských států Evropské unie. Cílem této práce je nejenom deskripce samotných rozdílů v legislativním přístupu k úpravě tohoto institutu napříč výše uvedenými úrovněmi, popř. popis evoluce této právní regulace, ale cílem je i definice návrhů lege de ferenda. Práce poukazuje na potřebu změny v úpravě tohoto institutu, především pak na nutnost jednoznačné definice podmínek započtení splatné pohledávky vůči nesplatné, včetně určení okamžiku jeho účinku. Jenom tak bude právní úprava více konvergovat s požadavky sjednocující platformy společného referenčního rámce a odstraní tak aktuální výkladové rozpory či nedokonalosti v judikatuře. V návrzích lege de ferenda se tato práce inspirovala nejenom zmíněným referenčním rámcem, ale i racionálním jádrem novodobé úpravy české.

The subject of the diploma thesis is the legal institute of one-sided credit and comparison of its adjustment from several levels; comparison of legislation in the Civil and Commercial Code, comparison with the Czech version, which in 2012, after the recodification of private law, underwent a fundamental change, thus deviating from the modification until then identical with the Slovak Republic and last but not least with the proposal of a common frame of reference as a unifying platforms for the convergence of the private law adjustments of individual Member States of the European Union. The aim of this work is not only to describe the differences in the legislative approach to adapt this institute across the above mentioned levels, a description of the evolution of this legal regulation, but also the definition of lege de ferenda. The work points to the need for a change in the adaptation of this institute; in particular, the need for a clear definition of the conditions for offsetting the outstanding claim, including the moment of its effect. Only in this way will the legal regulation more converge with the requirements of unifying the platform of the common frame of reference, thus eliminating current interpretative discrepancies or imperfections in the case law. In the lege de ferenda...