El rol de la educación pública en la construcción de la identidad nacional uruguaya

Abstract

In the end of the XIX century Uruguayian elite, influencluenced by the positivism and darwinism and the educational reform in the United States carried out by Thomas Mann, decided that the social reality of Uruguay needed a radical change and the tool to transact it was an establishment of the public obligatory education system. The protagonists of the reform - Jose Pedro Varela and the generation 78 decided what would be the symbols to represent Uruguayian nation and what historical events should be taught through the historical textbooks. The narratives created by Francisco Bauzá, so called "first uruguayian historian" created the model that the historians in the XX century followed and this work, using the cualitative method is showing the evolution of the historical narrative in the school textbooks of Barreiro y Ramos, Alberto Zum Felde, Alfredo Traversoni and Gerardo Caetano. The analisis shows how the national mythology of Francisco Bauzá continued to influence the school textbooks till the second part of the XX century and the change that the last decades of the XX century brought. The thesis also includes the analisis of the interviews made in public high schools in Montevideo partially reflect the national identity of uruguayians now. The results showed that in Uruguay the public...

Na konci 19. století se uruguayská elita, ovlivněná pozitivismem a darwinismem a vzdělávací reformou ve Spojených státech, kterou provedl Thomas Mann, rozhodla, že sociální realita Uruguaye potřebuje radikální změnu a nástroj k jejímu provedení je zavedení veřejného povinného vzdělávacího systému. Protagonisté reformy - Jose Pedro Varela a generace 78 se rozhodli, jaké symboly budou představovat uruguayský národ a jaké historické události by se měly učit prostřednictvím učebnic z dějin. Vyprávění, které vytvořil Francisco Bauzá, kterému říkají "první uruguayský historik", vytvořilo model, který následovali historici v 20. století, a tato práce, pomocí kvalitativní metody, ukazuje vývoj historického vyprávění ve školních učebnicích Barreiro y Ramose, Alberta Zum Felde, Alfreda Traversoni a Gerarda Caetano. Analýza ukazuje, jak národní mytologie Francisco Bauzy nadále ovlivňovala školní učebnice až do druhé poloviny 20. století a také změny, které nastali v posledních desetiletích 20. století. Práce také zahrnuje analýzu rozhovorů provedených na veřejných středních školách v Montevideu, které částečně odrážející národní identitu uruguayianů. Výsledky ukázaly, že zavedení veřejného vzdělávacího systému v Uruguayi hralo zásadní roli při budování národní identity.