Spiders as senders and receivers of antipredatory warning signals
Pavouci jako zdroje a příjemci antipredačních varovných signálů
rigorous thesis (RECOGNIZED)
View/ Open
Permanent link
http://hdl.handle.net/20.500.11956/116561Identifiers
Study Information System: 221038
Collections
- Kvalifikační práce [20083]
Author
Faculty / Institute
Faculty of Science
Discipline
Zoology
Department
Department of Zoology
Date of defense
30. 1. 2020
Publisher
Univerzita Karlova, Přírodovědecká fakultaLanguage
English
Grade
Recognized
Keywords (Czech)
antipredační mechanismy, aposematismus, aversivní učení, mimikry, pavouci, plošticeKeywords (English)
antipredatory mechanisms, aposematism, avoidance learning, mimicry, spiders, true bugsÚvodní část této práce shrnuje stav poznání aposematismu a mimese, vlivu mimetických a aposematických signálů na pavoučí predátory a případů, kdy pavouci naopak tyto signály vysílají. Součástí disertační práce jsou i čtyři původní vědecké práce. V první studii jsme skákavkám černým (Evarcha arcuata, Salticidae) předkládali larvy různě zbarvených forem (červenočerná, žlutočerná, bíločerná) ruměnice pospolné (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Cílem bylo srovnat reakce pavouků vůči různé intenzitě aposematické signalizace, přičemž předpokladem bylo, že červenočerné zbarvení bude mít nejvýraznější efekt. Averzivní učení probíhalo u všech barevných forem stejně rychle, ale generalizace naučené averze na další barevné formy byla účinnější při přechodu z méně (bíločerná, žlutočerná) na více (červenočerná) nápadně zbarvenou kořist. U bíločerné barevné formy byla averze do druhého dne do značné miry zapomenuta. Ve druhé studii jsme zkoumali málo zkoumanou citlivost pavouků na pachy nepoživatelné kořisti. Poté, co se skákavky černé naučily vyhýbat ruměnicím, vyhýbaly se jejich pachu, čímž byla prokázala jejich citlivost nejen na optickou, ale i na pachovou složku signalizace aposematické kořisti. Ve třetí studii jsme zkoumali pavouci nikoliv jako příjemce, ale jako zdroje varovné signalizace. U dvou...
The introductory part of this thesis sums up the state of knowledge on aposematism and mimicry, the effect of aposematic and mimetic signals on spider predators, and cases when spiders do not receive but send such signals. Attachments of the thesis include four original manuscripts. In the first study, we presented jumping spiders (Evarcha arcuata, Salticidae) with different colour forms (red-and-black, yellow-and-black, white-and-black) of the firebug (Pyrrhocoris apterus, Pyrrhocoridae). Our goal was to compare reactions of the spiders to various intensity of aposematic signalization, expecting red-and-black coloration to have the strongest effect. Aversive learning of all colour forms was equally effective, but generalization of the learned avoidance to other colour forms was more effective after switch from less (white-and-black, yellow-and-black) to more (red-and-black) conspicuously coloured prey. When tested the next day, avoidance of the white-and-black prey got mostly forgotten. In the second study, we assessed little studied sensitivity of spiders to smells of unpalatable prey. After jumping spiders learned to avoid firebugs, most of them avoided the firebug smell, showing their sensitivity not only to optical, but also to chemical part of signalization of the unpalatable prey. In the...