Teorie ambivalentního sexismu a techniky jeho zjišťování

Abstract

Tato diplomová práce se věnuje teorii ambivalentního sexismu a technice jeho měření. Hlavním cílem této práce je převod a validizace 22 - položkového Inventáře ambivalentního sexismu vůči ženám (ASI, Glick & Fiske, 1996) a tímto způsobem je také ověřována platnost teorie ambivalentního sexismu, z níž dotazník ASI vychází, pro českou populaci. Práce se tedy primárně zaměřuje na psychometrickou kvalitu přeložených položek a na mapování struktury faktorů dotazníku ASI v českém prostředí. Sekundárně popisuje, co dotazník ASI říká o české společnosti. Převod a validizace ASI probíhaly na reprezentativním vzorku o velikosti 120 respondentů/tek dle kvótního výběru. Pro měření psychometrické kvality přeložených položek ASI bylo použito Cronbachovo alfa, diskriminační schopnost, šikmost, špičatost. Pro práci s faktory a strukturou faktorů dotazníku ASI bylo použito explorativní a konfirmativní faktorové analýzy. Pro zjišťování obsahové validity dotazníku ASI byly využity scénáře, které byly vyhodnoceny prostřednictvím Spearmanova korelačního koeficientu s přeloženými položkami. Výsledky ukázaly, že položky hostilního sexismu disponují psychometrickou kvalitou na rozdíl od položek benevolentního sexismu, jako nejproblematičtější se ukázaly položky protektivního paternalismu. Koncept sexismu Glick a Fiske...

This diploma thesis is dealing with the theory of ambivalent sexism and the technique of how to measure it. The main goal of the thesis is the conversion and validation of the 22 - item Ambivalent Sexism Inventory toward Women (ASI, Glick & Fiske, 1996) and through this inventory, the validity of the ambivalent sexism theory, from which the inventory stems from, on the Czech population. The thesis is therefore primarily focused on psychometric quality of the presented items and on the structure mapping of factors of the ASI in Czech setting. Secondarily it describes what the ASI says about Czech society. The conversion and validation of the ASI was made on a representative sample numbering 120 respondents in line with selection quotas. For the measurement of psychometric quality of the questions asked in the ASI, Cronbach's alfa was used as well as discriminability, skewness and kurtosis. Exploratory and confirmatory factor analyses were used for working with the factors and structure of the ASI. As for determining the content validity of the ASI, scenarios evaluated through Spearman's correlation coefficient with the included items, were employed. The results showed that the items of hostile sexism dispose of a psychometric quality unlike the items of benevolent sexism. The items dealing with...