Ediční činnost Bohuslava Tablice (Kapitola z dějin slovensko-českých lingvoliterárních a kulturních vztahů)

Abstract

The PhD. thesis describes the editorial work of Bohuslav Tablic (1769-1832), one of the most important representatives of the first phase of Slovak National Revival, a universal intellectual, poet, translator, literary historian and theoretician, a protestant priest of Augsburg denomination and an active preserver of Czech-Slovak literary felowship. It analyzes the way Tablic published three volumes of older Slovak poetic production, namely the spiritually contemplative work of Štěpán Pilárik Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) in the edition called Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Memorable Affairs of Štěpán Pilařík, Uherská Skalice, 1804), and the secular poetic production of Slovak origin from the end of the 18th century in the two volumes of Slovenští veršovci (Slovak Poets, Uherská Skalice, 1805, Vacov, 1809), where he included Czech-Slovak (and, as an exception, also two Latin) poems of known authorship - satires and contemplative poems of Ján Chrastina (1729-1799), satires and occasional poems of Ján Demian (1734-1799), occasional works of Michal Institoris Mošovský (1733-1803, his authorship is uncertain) and Augustin Doležal (1737-1802), satires of Ján Sabov - and also two anonymous songs about outlaws Jakub Surovec and Jánošík (in the second case Tablic as an editor introduced in this way the...

Disertační práce představuje ediční činnost Bohuslava Tablice (1769-1832), jednoho z nejvýznamnějších představitelů první fáze slovenského národního obrození, všestranného vzdělance, básníka, překladatele, literárního historika a teoretika, evangelického kněze a. v. a aktivního udržovatele česko-slovenského literárního společenství. Analyzuje Tablicův způsob vydání tří svazků starší slovenské básnické produkce, a to duchovně-reflexivní skladby Štěpána Pilárika Sors Pilarikiana (Žilina, 1666) v edici nazvané Pamětné příhody Štěpána Pilaříka (Uherská Skalice, 1804), resp. světské básnické produkce slovenské provenience z konce 18. století ve dvou svazcích Slovenských veršovců (Uherská Skalice 1805, Vacov 1809), kam zařadil česko-slovenské (výjimečně i dvě latinské) básně autorské - satiry a reflexivní básně Jána Chrastiny (1729- 1799), satiry a příležitostné básně Jána Demiana (1734-1799), příležitostné skladby Michala Institorise Mošovského (1733-1803, jeho autorství je nejisté) a Augustina Doležala (1737-1802), satiry Jána Sabova - i dvě anonymní písně o zbojnících Jakubu Surovcovi a Jánošíkovi (ve druhém případě uvedl takto Tablic-editor postavu Jánošíka do kontextu slovesně-umělecké tvorby a otevřel tak literární prostor pro její pozdější mýtické a legendární oživení ve slovenské, české i polské...