Zahraniční politika ČLR v zemích postkomunistické Evropy

Abstract

Bakalářská práce se zaměří na vztahy Čínské lidové republiky se státy postkomunistické Evropy v době Xi Jingpingovy vlády, kdy se Čína snaží přeložit svou ekonomickou pozici do mocenského postavení na mezinárodní úrovni. Práce vyjde z diskuse různých přístupů k tomu, o jaké pojetí moci a mocenské cíle v čínském případě jde (jedná se o dominanci, hegemonickou moc, anebo o nějaké nové pojetí moci popsatelné spíše pomocí rekonstrukce některých čínských tradic, a ne standardním, a tedy nutně západostředným jazykem teorií mezinárodních vztahů). Bude se zabývat otázkou, jaké jsou důvody zájmu Čínské lidové republiky o dané území, tedy postkomunistické státy, je-li čínská zahraniční politika v postkomunistických zemích úspěšná, či jaké jsou důvody, které vedly k naplnění či nenaplnění jejích cílů. Za účelem zodpovězení těchto otázek budou v práci analyzovány specifické způsoby, kterými Čína prosazuje svůj vliv v rámci regionální iniciativy 1+16 a rekonstruováno čínské pojetí moci. Pro detailnější pohled a analýzu konkrétních faktorů na úrovni jednotlivých zemí budou součástí práce případové studie tří států postkomunistické Evropy - České republiky, Maďarska a Polska.

This paper analyzes China and european postcommunist states relations in Xi Jinpings era. This era is specific in chinese attemps to resolve its economic position into a international power position. This paper discuss various approaches to chinese goals and power concepts. Examines if it is a domination or hegemony concept, or a new power concept which can be described only by reconstruction of chinese traditions. Tha main issues of this paper are chinese reasons of interest in european postcommunist states, success of its foreign policy goals in this area and reasons which led to either failing or success its goals. To answer these issues will be analyzed specific methods of promoting chinese influence in 16+1 iniciative and also will be reconstructed chinese power concept. To analyse specific factors in individual states this paper includes a case study of three european postcommunist states - Czech republic, Hungary and Poland.