Effectiveness of teaching English prosodic features in Czech children

Abstract

and key words The main objective of this paper is to discover if children can acquire prosodic features of English after involving prosody-oriented instruction in the curriculum. The theoretical part of the work at first concentrates on description of prosody, its definition and significance for communication. It then introduces two of its main components: intonation and rhythm, which were also the target phenomena of the analysis in the empirical part. Both of these prosodic aspects are introduced not only in terms of their main characteristics but also in terms of their significance for reaching intelligibility and comprehensibility in the discourse. The work further elaborates upon the importance of involving prosody instruction in English lessons and emphasizes particularities of working with young learners. Since most of the research into the effectiveness of prosody instruction done so far has focused on adults, the empirical part presents a study carried out with two groups of primary school children, an experimental and a control group. The methodology part discusses the design of the lessons as well as the makeup of the recording sessions. The recordings were analysed to see if any progress was made with individual speakers in the course of the school year and then the results of both...

a klíčová slova Hlavním cílem této práce je zjistit, zda si mohou děti osvojit prozodické rysy angličtiny po absolvování výuky, která je na tyto jevy částečně zaměřená. Teoretická část se nejdříve zaměřuje na prozodii a její význam v komunikaci. Následně jsou představeny dvě z jejích nejdůležitějších složek: intonace a rytmus, které byly také cílovými jevy pro analýzu v empirické části. Oba tyto aspekty prozodie jsou představeny nejen co se týče jejich hlavních charakteristik, ale také s ohledem na jejich význam pro dosažení srozumitelnosti v projevu mluvčího. Práce dále pojednává o důležitosti zahrnutí výuky prozodie do hodin angličtiny a zdůrazňuje specifika práce s mladšími žáky. Jelikož se většina výzkumů zaměřující se na efektivitu výuky prozodie doposud zabývala především dospělými, empirická část popisuje studii provedenou s dvěma skupinami dětí, experimentální a kontrolní. Část metodologie popisuje formu výuky a poté i povahu nahrávek. Tyto nahrávky byly analyzovány za účelem zjistit, zda žáci v experimentální skupině udělaly v rámci prozodie během roku nějaký pokrok. Následně byly také porovnány obě skupiny, aby bylo možné vyvodit závěr, zda měla výuka prozodických rysů nějaký vliv na jejich osvojení dětmi. Vzhledem k specifičnosti práce s dětmi jsou výsledky prezentovány spíše formou...