Užití demonstrativ se, tämä a tuo v mluvených finských narativech

Abstract

This paper focuses on the use of Finnish demonstrative pronouns tämä ("this"), tuo ("that") and se ("it") in spoken narratives. Special attention is paid to their adnominal use in comparison to the use of the bare nominal phrase in anaphoric reference. The source of inspiration for this paper are thoughts on the on-going grammaticalization of Finnish demonstrative se into the definite article in spoken Finnish, which was previously studied by Laury (1997) and Juvonen (2000). The grammaticalization is said to be reflected in a strikingly high frequency of its use and in the fact that the form is allegedly spreading into new functional contexts. The goal of this paper is to describe the distribution of Finnish demonstratives in spoken narratives and to identify factors which possibly influence the choice of means of reference. In order to do this the recordings were transcribed according to the orthographic rules of Finnish, segmented into clauses within which all nominal and pronominal phrases were identified. These phrases were afterwards coded for a set of parameters based on the work of Zíková (2017) concerning the potential grammaticalization of Czech lexeme ten (it). Material used in this paper consists of retelling stories of three short videos by five native speakers of Finnish. The final...

Bakalářská práce se soustředí na užití demonstrativních zájmen tämä ("tento"), tuo ("tamten") a se ("ten") ve vlastním korpusu mluvených narativů. Zvláštní pozornost je věnována adnominálnímu užití demonstrativ v konkurenci s užitím prosté jmenné fráze, a to především z hlediska anaforního odkazování neboli odkazování k již známým referentům. Inspiračním zdrojem práce jsou existující úvahy o postupné gramatikalizaci demonstrativa se na člen určitý v současné hovorové finštině (Laury 1997, Juvonen 2000), která se odráží jednak v nápadně vysoké frekvenci užití této formy, jednak v jejím rozšiřování do nových funkčních kontextů. Cílem práce je popsat distribuci finských demonstrativ v rámci korpusu mluvených narativů a identifikovat, jaké faktory ovlivňují užití zvoleného referenčního prostředku. Za tímto účelem je materiál segmentován do klauzí, ve kterých jsou identifikovány všechny jmenné a zájmenné fráze. Ty jsou dále anotovány pro sadu parametrů vycházejících z analogického výzkumu Magdaleny Zíkové (2017), který se zabývá gramatikalizačním potenciálem českého lexému ten. Materiál se skládá z patnácti nahrávek pěti rodilých mluvčích finštiny založených na třech krátkých němých videích. Analýza je rozdělená do dvou částí, z nichž první se věnuje charakteristice všech užitých referenčních prostředků...