Makroevoluční a ekologické implikace teorie zamrzlé plasticity

Abstract

Teorie zamrzlé plasticity je punktuacionalistickou teorií adaptivní evoluce, podle které se v evoluci pohlavních druhů střídají dlouhá období stáze, během kterých reagují populace na selekční tlaky pouze elastickou změnou ve frekvenci již přítomných alel, s krátkými obdobími plastické evoluce, během kterých může docházet k fixaci a eliminaci alel působením usměrněného výběru. Nepohlavní druhy by si podle tohoto konceptu sice neměly dlouhodobě udržovat tak vysoký genetický polymorfismus, zase by ale měly vykazovat potenciál plasticky reagovat na selekční tlaky v průběhu celé své existence. Tento rozdíl mezi dynamikou evoluce pohlavních a nepohlavních kladů má celou řadu ekologických a makroevolučních implikací. Co se ekologie týče, mohli bychom očekávat odlišné environmentální preference pohlavních a nepohlavních druhů. V naší první práci jsme v souladu s tím na základě srovnávací studie statisticky významně podpořili hypotézu, že se (starobyle) nepohlavní skupiny (eukaryot) vyskytují přednostně ve stabilnějších a homogennějších habitatech než jejich příbuzné pohlavní kontroly. Zásadním faktorem se přitom ukázalo vycházet ze skutečně zažívané, tj. subjektivní, heterogenity prostředí. Z hlediska makroevolučních implikací teorie zamrzlé plasticity je zásadní předpoklad, že se v průběhu existence...

The frozen plasticity theory is a punctuationalist theory of adaptive evolution. It states that long periods of stasis, during which populations respond to selection pressures only by elastic change in the frequency of already present alleles, alternate in the evolution of sexual species with short periods of plastic evolution, during which alleles can get fixed or eliminated by directed selection. Asexual species are not expected to maintain such high genetic polymorphism in the long term. They should, however, be able to plastically respond to selection pressures throughout their whole existence. This difference between the evolutionary dynamics of sexual and asexual clades has a number of ecological and macroevolutionary implications. Concerning ecology, we could expect different environmental preferences of sexual and asexual species. Accordingly, in our first work that was based on a comparative study, we statistically significantly supported the hypothesis that (ancient) asexual groups of (eukaryotes) inhabit more stable and homogeneous habitats than their related sexual controls. Focusing on actually experienced, i.e. subjective, heterogeneity of the environment turned out to be the crucial factor of this type of research. From the viewpoint of macroevolutionary implications of the frozen...